USA
Režie: Gavin O'Connor
Hrají: Tom Hardy, Joel Edgerton, Nick Nolte, Jennifer Morrison, Noah Emmerich, Kevin Dunn
Bylo to tady už tolikrát. Před třemi lety Gran Torino, před dvěma Avatar, loni třeba Počátek. Zkrátka řečeno snímky, které se pár dní po vypuštění do světa jeví jako blesk z čistého nebe, sbírají čistě pozitivní recenze a dorážejí na vrchní příčky žebříčků na nejrůznějších databázích. Aby tradice zůstala neporušena, je tomu tak i tento rok - na scénu přichází Warrior, zprvu nenápadné sportovní drama které českým distributorům nestálo za uvedení do kin, a posléze se úspěšně vetřelo mezi deset nejlepších filmů všech dob na ČSFD.cz.
Na počátku všeho byl Stalloneho Rocky, ve své době nenápadný (až na toho Oscara, samozřejmě) film o boxerském outsiderovi, který si splní svůj "americký sen". Krom jeho kvalit, které zajisté má, především zadal směr desítkám dalších sportovních dramat, popisující útrapy všemožně podceňovaných a nevýrazných jedinců při cestě za slávou. A ani Warrior není vyjímkou a tomuto klišé se nevyhne.
Tommy Conlon (Tom Hardy) se po letech vrací z armády zpět do rodného města. Protože nemá kam jít, vyhledá svého otce (Nick Nolte), se kterým však nemá zrovna dobré vztahy - to právě on a jeho alkoholismus způsobili, že od něj musel Tommy spolu se svou matkou uprchnout a následně ji v nuzných podmínkách vidět pomalu a bolestivě umírat.
Mezitím, co se údajně vyléčený pijan pokouší Tommyho si udobřit, zjišťuje jeho druhý syn Brendan (Joel Edgerton), který narozdíl od svého bratra stál na otcově straně, že se jeho rodina dostala do tíživé finanční situace a pokud s tím on něco neudělá, bude jim brzy zabaven dům. Navenek se sice jeví jako spořádaný učitel fyziky, ale v minulosti býval profesionálním zápasníkem, a tak se tedy rozhodne opět si tímto způsobem něco málo přivydělat. A kde jinde by to bylo příhodnější, než v chystaném turnaji smíšených bojových umění, jehož hlavní cena je lákavých 5 milionů dolarů.
Jaká smůla, že Tommyho napadne zrovna to samé.
Ačkoliv tento typ sportu mě sám o sobě nijak nepřitahuje a o jeho vyznavačích mám spíše skeptické představy (což je také jeden z důvodů, proč u mě loni pohořel oscarový Fighter), Warrior má jednu velkou výhodu - nejde v něm o klasický box. Ten je oproti smíšeným bojovým uměním nudným, příliš pravidly svazovaným mrzáčkem, který sice může pobavit naživo (i když...), ale filmy o něm se točí těžko. Zde je povoleno používat při souboji nohy a nejrůznější bojové chvaty, takže je to logicky sport atraktivnější a pro diváka záživnější.
Vzhledem k tomu, že zmíněný velký turnaj zabírá téměř půlku filmu, záleží hodně na tom, jak jsou jednotlivá utkání natočena. A díky pravidelnému střídání obou bratrů, které způsobí i pravidelnou změnu stylů (Tommyho silový a Brandonovo technický), nikdy nezačnou vypadat stereotypně a zásluhou dynamické kamery a bezchybného střihu, který zajistí jejich přehlednost, se na ně opravdu dobře dívá.
Stejně dynamické jako souboje samotné jsou překvapivě i dialogy, kterým je dán prostor především v první půli. I přes notnou dávku ohraných témat (rodina, peníze, válka) v sobě mají umně budované napětí, které všechna tato klišé zatlačuje do pozadí, ale zároveň dávají najevo určitý nadhled, který ovšem nikdy nenaruší vážnou tvář snímku.
I přes poměrně dlouhou stopáž (140 minut) nedostane divák šanci na chvíli si vydechnout a v samotném závěru je emocemi natolik válcován, že možná Warriorovi odpustí i předvídatelné a lehce patetické zakončení sporu obou bratrů. Úplně poslední záběr je totiž tak trochu výsměchem předchozí snaze tvůrců omezit vyloženě neoriginální motivy na minimum a v nás zanechá lehkou pachuť. Ale jen lehkou.
Dovolil bych si přirovnat tento film k letošnímu Zrození planety opic. Ani od Warriora nikdo moc nečekal, i on si zaručeně získá velkou základnu fanoušků, a i on nalezne nemalé množství odpůrců, kteří ho odsoudí už na základě jeho žánru. A musí být velký zážitek vidět ho v kině, což u Opic rozhodně byl.
90%
PS: Batman by měl začít trénovat, jestli se chce Hardymu postavit.
Žádné komentáře:
Okomentovat