Tulitikkutehtaan tyttö
Finsko / Švédsko Režie: Aki Kaurismäki
Hrají: Kati Outinen, Elina Salo, Esko Nikkari, Silu Seppälä
Asociálů je na světě spousta. Introvertní individua, neschopna začlenit se do společnosti a žít život, který většina populace považuje za normální. Ale filmy se o nich moc netočí, a to z jednoduchého důvodu – ve většině případů prostě nejsou zajímaví.
Jinak na tom není ani hlavní hrdinka Iiris, mladá dívka pracující v továrně na sirky . Stále bydlí s rodiči, v práci ani na chvíli nevypadne z nudného stereotypu a ve volném čase ráda čte romány pro dívky. Čas od času se odhodlá navštívit místní taneční zábavu, kde ale pouze sedí v koutě a pohledem hledá svého prince na bílém koni. Vinou jejího lehce zanedbaného vzhledu to však většinou vypadá tak, jako by se onen kůň cestou splašil.
Jednoho dne jí to však logicky přestane bavit a namísto toho, aby valnou část své výplaty jako obvykle odevzdala rodičům, vzbouří se a koupí si nové luxusní šaty. A světe div se, hned na další zábavě jeden vousatý princ koně zkrotí a Iiris si heroicky odveze. A ta, zblbnuta naivní četbou, slyší v dálce bít svatební zvony. Jistě si dovedete představit, jaké je tedy její zklamání, když ráno zjistí, že její milý je už dávno pryč a místo něj se vedle ní válí několik bankovek.
Iiris se charakterově pohybuje na hraně diváckých sympatií. Sice s ní soucítíme, nicméně do domu bychom ji asi nechtěli. Naštěstí je výtečně minimalisticky zahrána, stejně jako valná většina ostatních postav. Tvůrci filmu se však soustředí převážně na hlavní hrdinku a ostatním charakterům nedávají mnoho prostoru.
Ze snímku čiší smutek, životní beznaděj a apatie.Dlouhé pasáže beze slov dávají divákovi prostor k zamyšlení, čímž jeho emocionální zážitek ještě znásobují. Proto je celkem na místě opravdu krátká stopáž (68 minut), která zároveň vyrovnává velmi pomalé tempo vyprávění a celkový chlad a prázdnotu, které dělají film opět poměrně těžko stravitelným. Ale zároveň kvalitním, i když opravdu ne pro každého
80%
Žádné komentáře:
Okomentovat