Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic (2013)

Hansel and Gretel: Witch Hunters

USA / Německo

Režie: Tommy Wirkola
Hrají: Gemma Arterton, Jeremy Renner, Famke Janssen, Peter Stormare, Ingrid Bolsø Berdal, Zoë Bell

Pamatujete si osm let starý pokus Terryho Gilliama přiblížit novodobému publiku starodávné německé pohádky v nepříliš kladně přijaté Kletbě bratří Grimmů? Tak si představte, že by onen takřka dvouhodinový a řekněme... rozporuplný film byl osekán na pouhých osmdesát minut, přidali se do něj zajímavější herci, výraznější režie, a co hlavně, kárka plná kulometů. Vyjde vám z toho Jeníček a Mařenka, pohádka pro velké a pro ten druh malých, kterým nevadí několik hektolitrů krve nebo pár hlav, ztrácejících svou podobu pod nohami trolla.

Pokud jste klasický "malý" a do kina jdete s vidinou své oblíbené pohádky, převedené na filmové plátno, se zlou se potážete a několik nocí budete pravděpodobně trpět samovolným pomočováním. Již od první scény je patrné, že dle představ tvůrců ježibaba není roztržitá stařenka se zálibou ve stehýnkách batolat, ale plnohodnotné CGI monstrum v pokročilé fázi rozkladu, které nebohé sourozence beze slova (zato s notnou dávkou neartikulovaného řevu) nutí jak se říká "kopat si vlastní hrob", nebo v tomto případě, rozehřívat si vlastní pec. Tato úvodní sekvence, držící se v ostatních ohledech dějové osy své předlohy, je však jen předzvěstí toho, co bude následovat po krásné titulkové sekvenci, kloubící nápaditý design s klasickým schématem zkratkovitého posunutí děje.

Další vývoj příběhu je patrný již z trailerů a ostatně i ze samotného názvu. Dvojice bad-ass sourozenců, kteří přemohli a upálili svého šéfkuchaře, se stala profesionálními zabijáky jemu podobných - lovci čarodějnic, vyzbrojeni nesčetnými druhy zbraní, za něž by i Al Kajda líbala prodejcům turbany, a ztvárněni sympatickou dvojicí Gemma Arterton (Souboj Titánů, Princ z Persie: Písky času) a Jeremy Renner (Smrt čeká všude, Avengers).

Děj samotný se za nějaký klad bohužel považovat nedá. Rezignuje na snahu přijít s něčím novým a namísto toho opisuje klasickou osnovu filmů jemu podobných (včetně překvapivého twistu v samotném závěru, který v divákovi navodí dojem, že je to všechno mnohem promyšlenější, než ve skutečnosti je), přičemž se soustředí více na stavbu jednotlivých scén než na film jako celek. V konečném důsledku to ale není zas takový problém - svéprávný divák ví, že od snímku s takovýmto názvem by neměl očekávat filozofické zamyšlení nad diskriminací čarodějnic v severoněmeckých lesích, a tudíž se spokojí s uvěřitelnými postavami, úsměvným situačním humorem (ač často stavěném na nečekaně sprosté mluvě hlavní hrdinky) a s kvalitními akčními scénami, přehlednými i přes přítomné 3D.

Ony akční scény jsou kapitolou samy o sobě, i vzhledem k tomu, že z těch osmdesáti minut zabírají dobrou polovinu. Zmíněné 3D je v nich používáno střídmě, ale účinně - sem tam se dočkáme šípu letícího proti plátnu nebo zdi, bortící se přímo na nás, ale nejde o nic přehnaného. Což je dobře, protože dělat čtyři roky po vzniku Avatara machra s tím, že umíme vystřelit na diváka, není zrovna dvakrát rozumné. A i přes to, že 3D díky brýlím scény ztmavuje a z nejednoho akčního filmu udělalo stínové divadlo, jsou zde přítomné souboje přehledné a choreograficky poměrně zajímavě pojaté, ačkoliv se člověk neubrání faktu, že z pěstního souboje s rozzuřenou ježibabou šlo vytřískat víc.

A tento pocit se ostatně nese celým filmem. Tvůrci jsou sice odvážní a nebojí se ve filmu založeném na pohádce porcovat lidi na kusy (a že né jednou) nebo nechat Mařenku použít slovo "fuck" častěji než automatickou kuši (a to už je co říct), ale stále máme dojem, že kdyby toto téma uchopil zkušenější scénárista, mohlo vzniknout něco víc, než jen bezduchá, leč zábavná jednohubka.

Ale konec konců, buďme rádi alespoň za to. Protože pořád lepší snímek, jenž se nebere vážně a je si své stupidity vědom, než nabubřelé drama, jenž nakonec z dvanácti nominací získá jen dvě sošky. Dobře ti tak, Abe.

75%