tag:blogger.com,1999:blog-29773611729669156672024-03-13T00:53:36.016-07:00Crap & MoviesDaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.comBlogger35125tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-48606951453825655732014-04-12T17:56:00.003-07:002014-04-12T18:10:06.199-07:00Seolgug Yeolcha (2013)<div style="text-align: justify;">
<b>Snowpiercer</b></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Jižní Korea / USA / Francie / Česko</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Režie</i>: Joon-ho Bong</div>
<div style="text-align: justify;">
<i><i>Hrají</i>: </i>Kang-ho Song, Chris Evans, Jamie Bell, Tilda Swinton, Octavia Spencer, John Hurt, Ed Harris, Ah-sung Go</div>
<i>
</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
"Zavřete dveře", zazní ke konci filmu rodilou češtinou. Je to asi nejvýraznější připomínka toho, že tento americko-jihokorejský snímek, adaptující francouzský komiks, byl natočen v Barrandovských ateliérech, které tak zvítězily nad svými maďarskými konkurenty. To minimum diváků, které pozorně sleduje i závěrečné titulky, však zaregistruje ještě jeden - daleko větší - "zářez" naší malé zemičky - celkovou výtvarnou stránku filmu měl na starost Ondřej Nekvasil, jeden z mála českých držitelů ceny Emmy.</div>
<div style="text-align: justify;">
A že u Seolgug Yeolcha (anglicky Snowpiercer, oficiciální český překlad názvu zatím neexistuje) je právě výtvarná stránka podstatnou záležitostí. Odehrává v post-apokalyptickém světě roku 2031, kdy většina obyvatel světa umrzla po nepovedených pokusech o odvrácení globálního oteplování, a kdy poslední přeživší nalezneme uvnitř neustále jedoucího vlaku - jakési novodobé Noemovy archy. S tím rozdílem, že na zvířata se nebral ohled a obyvatelstvo vlaku je dost jasně rozčleněno na ty bohaté, vezoucí se v předních vagonech, na ty chudší, přežívající uprostřed, a na ty "postradatelné", živořící v posledních několika vozech.</div>
<div style="text-align: justify;">
A právě ty postradatelné po několika letech přestane bavit, jak moc postradatelní jsou, a rozhodnou se svrhnout stávající režim - tedy probojovat se vagon po vagonu až k tajuplnému strojvůdci, který je dle jejich soudu také strůjcem všeho zla na nich napáchaného.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="http://durnmoosemovies.files.wordpress.com/2014/02/snowpiercer_tilda-swinton.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://durnmoosemovies.files.wordpress.com/2014/02/snowpiercer_tilda-swinton.jpg" height="426" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jihokorejští tvůrci již mnohokrát prokázali, že se dovedou svým kolegům z Hollywoodu vyrovnat. Většina jejich počinů se však nedostane do celosvětové distribuce a ačkoliv si své diváky najdou, oni diváci si zase najdou způsob, jak si film opatřit zdarma - a jihokorejská kinematografie se tak ocitá v začarovaném kruhu. Proto je dobře, když se tu a tam objeví projekt typu Snowpiercera - projekt jihokorejských tvůrců, do kterého jsou ale nasypány americké peníze a ve kterém jsou vedle hvězd korejských obsazeny hvězdy světoznámé , jež uvedou film do širšího podvědomí (Kapitán Amerika <a href="http://www.csfd.cz/tvurce/8909-chris-evans/" target="_blank">Chris Evans</a>, <a href="http://www.csfd.cz/tvurce/109-ed-harris/" target="_blank">Ed Harris</a>, a další). Tato syntéza pak přináší i další řadu výhod - díky zacílení na euro-amerického diváka je film stravitelnější než typická korejská dramata, ale zároveň si ponechává jejich typické rysy - především naprostou nepředvídatelnost a nemilosrdné zacházení s hlavními postavami. Tím krásně boří "americké klišé", kdy jsou všechny důležité postavy na poslední chvíli zachráněny více či méně z prstu vycucaným deux ex machina a divák se tedy nemusí bát, že by se snad Iron Manovi nebo Shrekovi nedejbože něco stalo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="http://static.rogerebert.com/uploads/blog_post/primary_image/far-flung-correspondents/snowpiercer/primary_Snowpiercer-2013-1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://static.rogerebert.com/uploads/blog_post/primary_image/far-flung-correspondents/snowpiercer/primary_Snowpiercer-2013-1.jpg" height="424" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Procházení jednotlivými vagony vlaku se může po čase zdát lehce stereotypním, atmosféra celého postupu je však natolik hutná a postavy natolik zajímavé, že si toho divák takřka nevšimne. Akční scény zase disponují tolika režijními a scenáristickými vychytávkami, že se pomalu zdá, že by se před touhle bandou pobudů s noži a trubkami roztřásla i sparťanská Třístovka, a Nekvasilův vizuál si překrásně hraje s kontrastem špinavých revolucionářů a snobsky zařízených předních částí vlaku. Jediné, co by tedy šlo tomuto bizarnímu experimentu vyčíst, jsou lehce nedotažené triky - venkovní záběry vlaku a zamrzlého okolí by zasloužily lepší animaci, nicméně nepředstavují ve filmu natolik výraznou složku, aby šlo o závažný nedostatek.</div>
<div style="text-align: justify;">
Těžko odhadovat, jestli se Seolgug Yeolcha hodí jako "most" pro diváky, kteří s korejským filmem nemají zkušenosti a chtěli by právě tímto kusem začít svou pouť. Krom několika zmiňovaných aspektů si s sebou totiž nese i spoustu postupů, které takoví diváci znají - především co se týče stylu vyprávění a celkové gradace příběhu. Každopádně se ale jedná o nebývale povedený a ambiciózní snímek, který se sice pravděpodobně nedočká velkého uznání, ale jakožto propagátor jihokorejské kinematografie slouží více než dobře. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>90%</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfwbRH0QU7TGFrcl7IIGwcwq_APrXRvUZjP9YbmZtYai_xW-XsQpcNbvthG-19F8n6S5ZEltZ42kAi-XilRFSET1DXcZBdzoF1ljK2vKGINEnIslwUPuwWKVAfIkTQ-pUQu054VR7Wc4w/s1600/Snowpiercer+poster.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfwbRH0QU7TGFrcl7IIGwcwq_APrXRvUZjP9YbmZtYai_xW-XsQpcNbvthG-19F8n6S5ZEltZ42kAi-XilRFSET1DXcZBdzoF1ljK2vKGINEnIslwUPuwWKVAfIkTQ-pUQu054VR7Wc4w/s1600/Snowpiercer+poster.jpg" height="426" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<b>PS:</b> Zmiňovaným divákům, které by zajímal jihokorejský film, by se mohl hodit <a href="http://www.worldofboredom.blogspot.cz/2011/12/jak-se-toci-v-asii-romantika-brutalita.html" target="_blank">tento</a> starší článek.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
</div>
DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-51668793847204838562014-01-17T12:40:00.001-08:002014-01-17T12:40:14.927-08:00Walter Mitty a jeho tajný život (2013)<b>The Secred Life of Walter Mitty</b><br />
<i>Režie</i>: Ben Stiller<br /><i>Hrají</i>: Ben Stiller, Kristen Wiig, Adam Scott, Kathryn Hahn, Patton Oswalt, Shirley MacLaine, Sean Penn<div>
<br /></div>
<div>
<a name='more'></a><br />Bena Stillera zná valná většina těch, kterým to jméno něco říká, jako komika proslaveného především kritikou nevalně hodnocenými komediemi typu <a href="http://www.csfd.cz/film/8748-zoolander/" target="_blank">Zoolander</a> nebo <a href="http://www.csfd.cz/film/231193-tropicka-boure/" target="_blank">Tropická bouře</a>. Jako řada jeho kolegů se však i on rozhodl, že by nebylo od věci pokusit se pro jednou zpracovat i materiál o něco málo vážnější.</div>
<div>
Nezašel tak daleko jako například Adam Sandler, který se ve <a href="http://www.csfd.cz/film/224695-volani-o-pomoc/" target="_blank">Volání o pomoc</a> věnuje traumatům z 9/11, ani jako Jim Carrey s jeho kultovním Věčným svitem neposkvrněné mysli - místo toho si Stiller vybral poměrně zapomenutou povídku Jamese Thurbera, která již byla jednou zfilmována v roce <a href="http://www.csfd.cz/film/13823-tajny-zivot-waltera-mittyho/" target="_blank">1947</a> a která do anglosaského světa přinesla nové synonymum pro člověka, který "na to nemá" - jméno hlavního hrdiny, Walter Mitty.</div>
Walter Mitty v podání Bena Stillera je opravdu typickým outsiderem, jehož nejzajímavější příhodou v kolonce "cestování" v profilu na internetové seznamce je let do Phoenixu. Jinak nikdy nedělal nic zajímavého ani na žádném zajímavém místě nebyl (nic proti Phoenixu, ale vaši známí se asi taky nechlubí, že byli v Brně - nic proti Brnu). Walter pracuje ve skladu s fotonegativy časopisu Life, přičemž s kolegy s časopisu se nijak nestýká a raději tráví čas ve svých představách, jež jsou oproti realitě značně zajímavější. Změna však má nastat s příchodem nové kolegyně, do které je Walter již od začátku zakoukaný a kvůli níž si vytvořil i onen zmiňovaný profil na seznamce.<div>
Skutečná změna v jeho životě má ale nastat, když se ze sbírky negativů zaslané proslulým fotografem Seanem O'Connellem (Sean Penn) ztratí snímek číslo 25, dle slov jeho autora ten vůbec nejlepší ze všech, které kdy stvořil. Z toho důvodu, že O'Connell není příliš nakloněn moderním technologiím a není tedy snadné ho zastihnout, se Walter vydává na pouť za autorem ztraceného snímku, která ho zavede přes Grónsko, Island a Afghánistán až do vysokých Himálají - oproti Phoenixu celkem změna.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://cdn.screenrant.com/wp-content/uploads/secret-life-walter-mitty-trailer-570x294.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://cdn.screenrant.com/wp-content/uploads/secret-life-walter-mitty-trailer-570x294.png" height="205" width="400" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
Ačkoliv Stiller úplně neupouští od "svého" humoru (přičemž některé scénky se řadí k tomu nejlepšímu, co nám přinesl i v téhle sféře), humor ve Walteru Mittym je značně jemnější a citlivější, stejně jako témata, kterým se věnuje - primárně to, že se člověk nesmí bát realizovat své sny a nenechat svou ostýchavost nutit ho prožívat je pouze pomocí své imaginace. Může to znít jako klišé, a určité části filmu tak mohou vypadat také - proto je třeba přistupovat k němu s otevřenou myslí a nechat se takříkajíc vtáhnout do děje - což ale není vůbec nic těžkého a krom fantastických scenerií (Island, Himálaje...) tomu napomůže především energický soundtrack (krom asi nejznámějších <a href="https://www.youtube.com/watch?v=ekLy0UeBXkE" target="_blank">Of Monsters and Men</a> - muzikantů z Islandu - nejvíce zaujme nová verze<a href="https://www.youtube.com/watch?v=ZrZlhD0Oeto" target="_blank"> Space Oddity</a> Davida Bowieho).</div>
<div>
Stiller se již plně přerodil to stádia šedivějícího chlápka ve starším věku, a role Mittyho k němu dokonale sedí. Zbytek hereckého obsazení je víceméně do počtu, ale nikdo svým výkonem neurazí - Sean Penn ve své roličce naopak mile překvapí, ačkoliv je na plátně jen několik minut. Fakt, že Stiller snímek i režíroval, vypovídá o tom, že naplno dospěl i filmařsky - pokud by měly být k filmu nějaké výtky, mohou směřovat maximálně ke scénáři, jelikož režie je precizní a disciplinovaná i přes to, že režisér musel být zároveň před kamerou. Bude zajímavé sledovat, jakým směrem se budou Stillerovy další počiny ubírat.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
The Secret Life of Walter Mitty není filmem pro každého a ne každému se bude líbit. Tentokrát by ale mělo platit, že koho zaujme <a href="https://www.youtube.com/watch?v=kGWO2w0H2V8" target="_blank">trailer</a>, ten nebude zklamán ani filmem samotným - co se týče atmosféry, takřka dokonale ho totiž vystihuje bez toho, aby vyzradil devadesát procent děje. Což je u novodobých trailerů vzácností. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
90%</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://larryfire.files.wordpress.com/2013/09/the_secret_life_of_walter_mitty_poster.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://larryfire.files.wordpress.com/2013/09/the_secret_life_of_walter_mitty_poster.jpg" height="640" width="432" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-15602719930514824922014-01-08T13:17:00.001-08:002014-01-08T13:17:49.528-08:00Lásky čas (2013)<b>About Time</b><br />
Velká Británie<br />
<i>Režie</i>: Richard Curtis<br />
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
<i>Hrají</i>: Domhnall Gleeson, Rachel McAdams,
Bill Nighy, Lydia Wilson, Lindsay Duncan<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
</div>
<a name='more'></a><br />
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
Blíží se
Vánoce, tedy čas, kdy nám jedna z komerčních stanic pravděpodobně
připomene zaběhlou klasiku – britský snímek Láska nebeská z roku 2003, jež
si za tuto krátkou dobu stačil vydobýt pravidelné vysílání právě v čas
vánoční. Důvodů, proč je „Love Actually“ natolik populární, je hned několik –
krom těch klasických, jako je krásná hudba a zručná režie, můžeme jmenovat i
nebývale hojný výskyt známých (především britských) hereckých tváří a také to,
že díky její epizodní struktuře si každý divák najde něco, s čím se dokáže
více či méně ztotožnit. Což je u romanticky laděných snímků velmi důležitý
aspekt.</div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
Po několika
letech od svého pravděpodobně největšího úspěchu se britský režisér a scénárista
Richard Curtis, mimo jiné autor dalších populárních snímků jako Notting Hill
(scénář) nebo Piráti na vlnách (scénář i režie) pustil do dalšího čistě
autorského projektu – romantické komedie About Time. Přizval si k tomu
svého dvorního herce Billa Nighyho, s nímž spolupracoval krom Lásky nebeské
i ve zmiňovaných Pirátech na vlnách, čím dál tím populárnější kanadskou
herečku Rachel McAdams a poměrně neznámého Ira Domhnalla Gleesona - syna Brendana
Gleesona, jež ztvárnil například Pošuka Moodyho z Harryho Pottera. </div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
Lásky čas,
jak zní poměrně povedený český překlad, nese krom romantické linky i znaky science
fiction – není žádným spoilerem prozrazení toho, že hlavní mužská postava
dokáže cestovat v čase, a této dovednosti využívá ke
konečnému nalezení pravé lásky. Čistě z hlediska sci-fi lze sice
v logice příběhu nalézt počet chyb, ale nutno si uvědomit, že snímek nemá
tendence zařadit se mezi klasické „time travel“ filmy – mnohem spíše je samo
cestování v čase pouhou metaforou k napravování sama sebe, takže tzv.
„butterfly effect“ zde není třeba nijak důkladně rozebírat. Ostatně, jak říká
otec hlavního hrdiny – „Civilizace se kvůli nám ještě nezhroutila, ne?“</div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
Tim se o své
schopnosti, kterou sdílí se všemi mužskými členy svojí rodiny, dozvídá od svého
otce v den svých 21. narozenin. A protože je to poměrně nesmělým a tedy
osamělým mládencem, první věcí, která ho v souvislosti s onou zásadní
novinkou napadne, je, že by mu cestování v čase mohlo pomoci nalézt ideální
dívku, která by se do něj zamilovala. A nutno přiznat, že s nekonečným
množstvím pokusů a s možností ihned napravit každou svou chybu, se toto
hledání stává podstatně jednodušším. Ale jak se ukáže, nic se neobejde bez
následků, a proto i zde nastává jakási krize, peripetie a na závěr katastrofa
(ve smyslu fází řeckého dramatu, ne ve smyslu leteckého neštěstí – přece jen
mluvíme o britském, ne americkém snímku). </div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
Jak tedy lze
odhadnout, větší váhu by mělo hodnocení přikládat romantické, případně
komediální složce. A jak už bývá u počinů Richarda Curtise zvykem, v tomto
ohledu nelze ani jedné nic moc vytýkat – díky sympatickým představitelům
ústřední dvojice perfektně funguje vzájemná chemie, kdy oběma přejeme úspěch a
z onoho případného úspěchu potenciálně máme upřímnou radost, namísto
abychom se divili, jak může tak sympatická dívka skončit s takovým
retardem, případně obráceně.</div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
Ústřední dvojici
pak zdatně sekunduje především právě Nighy, předvádějíc svůj tradičně výborný
výkon, a dále řada méně podstatných postav, z nichž však žádná není do
počtu – i tragikomická figurka Timova strýce si v závěru přisvojí jednu
z nejdojemnějších scén celého filmu. </div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
A co se týče
„komediálnosti“, ta se v zásadě podobá té z Lásky nebeské – nejedná
se o „vtipy pro vtipy“, tedy situace, kdy scénárista chce diváka rozesmát a
tomuto obrazu upravuje svůj text, ale spíše o „vtipy pro příběh“ – tedy scénář,
jenž už tím, co se v něm děje, diváka rozesměje, ale zároveň někam posune
děj a nefunguje pouze jako komická vsuvka (jako extrémní příklade „vtipů pro
vtipy“ lze uvést české Kameňáky, kdy humorné situace nemají děj kam posunovat,
jelikož děj ve filmu neexistuje). </div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
Krom tohoto
faktu jsou tu ještě dva další velké klady – jednak perfektní načasování všech
vtipů, kdy žádný z nich nevyústí v trapnou situaci a ani nepotřebuje
trapnou situaci pro své uvedení, a jednak to, že se jedná o humor britský.
Jeden příklad za všechny – snad jen v britském filmu lze podat větu
„Rozhodně jsem s vaší dcerou neměl orální sex“ tak, aby se mu zasmála i „seniorská“
část publika a aby se nikdo rozpačitě nerozhlížel po okolí, přemýšlejíc, jestli
to ten člověk opravdu řekl, a co vlastně v kině na takovémhle filmu onen
člověk dělá, když přece se považuje za těžkého intelektuála.</div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
<b>90%<o:p></o:p></b></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
<b><br /></b></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
<b><br /></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.heyuguys.co.uk/images/2013/06/About-Time-UK-Quad-Poster.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://www.heyuguys.co.uk/images/2013/06/About-Time-UK-Quad-Poster.jpg" height="483" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm;">
<b><br /></b></div>
DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-49820799468188576332013-06-04T17:05:00.002-07:002013-06-09T10:42:24.358-07:00Květy války (2011)<b>Jinling Shisan Chai</b><br />
Čína / Hong Kong<br />
<i>Režie</i>: Yimou Zhang<br />
<i>Hrají</i>: Christian Bale, Ni Ni, Paul Schneider, Tong Dawei, Shawn Dou<br />
<br />
<div>
<a name='more'></a><br />
Batman, respektive Bruce Wayne, se ve třetím díle Nolanovi trilogie sice rozloučil s úlohou ochránce Gothamského práva, ale bylo jen otázkou času, kdy se zase nachomýtne k nějakému tomu hrdinskému činu. Málokdo ale čekal, že se kvůli tomu přesune jednak do minulosti a jednak do Číny, konkrétně do města Nanking, roku 1937 okupovaného a následně vypleněného japonským vojskem (více viz <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Nankingsk%C3%BD_masakr" target="_blank">Nankingský masakr</a>).</div>
<div>
Pokud se někdo nedejbože ztrácí - samozřejmě není řeč přímo o Batmanovi, nýbrž o jeho hereckém představiteli. Christian Bale si už před dotočením třetího Temného rytíře odskočil do Číny, aby se hlavní rolí podílel na doposud nejdražším čínském velkofilmu (rozpočet činil 94 000 000 amerických dolarů, což je na asijskou produkci velmi vysoké číslo) a stal se tak druhou hollywoodskou hvězdou, účinkující v čistě Čínou financovaném projektu (prvním byl Kevin Spacey v rozpačitě přijatém <a href="http://www.csfd.cz/film/272303-inseparable/" target="_blank">Xing ying bu li</a>).</div>
<div>
Přestože se dá ve všech ohledech říci, že Bale může být s výsledkem mnohem spokojenější než jeho předchůdce, najde se jen minimum ne-čínských diváků, kteří by Květy války mohli ocenit. Snímek totiž i přes gigantické náklady a s nimi ruku v ruce jdoucí vysoké ambice postrádal takřka jakoukoli mezinárodní propagaci, což bylo částečně zapřičiněno i tím, že se zabývá specifickou, pro Čínu bolestivou vzpomínkou a tvůrci tedy nepočítali s velkým zájmem v zahraničí. Když si ale vzpomeneme, co dokázali Američané vytřískat z <a href="http://www.csfd.cz/film/545-pearl-harbor/" target="_blank">Pearl Harbouru</a>...</div>
<div>
Christian Bale se ve snímku režiséra kultovního Hrdiny zhostil role amerického "funebráka", vyslaného do válkou zmítaného Nankingu za účelem pohřbení místního kněze. Zpočátku nám může připomínat jeho nejslavnější, již zmiňovaný charakter, Bruce Wayna, v jeho začátcích - v alkoholu východisko hledající ztroskotanec, jehož primárním cílem není dát zesnulému knězi poslední sbohem, ale najít v klášteře co nejvíce zlata a vína, ze kterých by mohl nějakou dobu vyžít. Po několika forever-alone prohýřených nocích(jelikož nezletilé klášterní studentky nejsou těmi nejlepšími parťáky pro noční pijatice) se však situace značně komplikuje a ve změti japonských vojáků, partyzánských odstřelovačů a luxusních čínských prostitutek čeká hlavního hrdinu věru těžké rozhodování.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://baleheadsblog.com/wp-content/uploads/2012/08/16.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="http://baleheadsblog.com/wp-content/uploads/2012/08/16.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Fakt, že svědky podobného dilematu už jsme mohli být u stovky jiných filmů, není sice příliš lichotivý, ale ani nikterak zásadní. Květy války nesázejí ani na originální scénář, ani na nějaké nečekané zvraty - je přítomno takových klišé a patosu, jako by ony Květy byly nasbírány v Růžové zahradě, a krom úplného závěru jde většinou předem odhadnout, jak se bude děj nadále vyvíjet. Na druhou stranu je ale námět samotný natolik zajímavý, že je to možná i ku prospěchu věci - kdyby se tvůrci rozhodli více experimentovat a s divákem si promyšleněji pohrávat, nemuselo by se to tak úplně vyplatit. Základní zápletka totiž nabízí tolik motivů (setkání amerického cizince s místní kulturou, skutečně se odehrávající řádění Japonců v Mandžusku ve 30. letech, a v neposlední řadě střet náboženství s válečným konfliktem), že si k výstavbě kvalitního příběhu vystačí samy a přehnané komplikování prvků, spojující ony motivy, by mohlo děj příliš roztříštit.<br />
Ačkoliv se tedy Jinling Shisan Chai může na první pohled jevit jako jednoduchý, prvoplánovitě prostý snímek, opak je pravdou - z řemeslného hlediska se jedná o náramně zajímavé dílo, jenž vynikajícím způsobem pracuje s gradací a s budováním vnitřního napětí (druhá, civilnější polovina filmu je - i díky fungující romantické zápletce - co se napětí týče mnohem záživnější, i přes to že ta první obsahuje mnohem větší množství bojových sekvencí), dílo plné zajímavých herců (Bale je velice přesvědčivý, a zároveň příliš nezastiňuje své méně známé čínské kolegy), a především dílo s již zmiňovaným dech beroucím námětem, kvůli kterému by stál za zhlédnutí i tříhodinový dokument režírovaný Zdeňkem Troškou. Je tedy rozhodně škoda, že mu není ve světě věnována větší pozornost.<br />
<br />
<br />
<b>90%</b><br />
<b><br /></b>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://twitchfilm.com/assets/2011/12/The-Flowers-of-War-poster-1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://twitchfilm.com/assets/2011/12/The-Flowers-of-War-poster-1.jpg" width="287" /></a></div>
<br />
<br />
<br />
<br /></div>
DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-27328371919935687392013-02-28T12:45:00.001-08:002013-02-28T13:04:46.263-08:00Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic (2013)<b>Hansel and Gretel: Witch Hunters</b><br />
<div>
USA / Německo</div>
<i>Režie:</i> Tommy Wirkola<br />
<i>Hrají:</i> Gemma Arterton, Jeremy Renner, Famke Janssen, Peter Stormare, Ingrid Bolsø Berdal, Zoë Bell<br />
<div>
<br />
<div>
<a name='more'></a><br /></div>
</div>
<div>
Pamatujete si osm let starý pokus Terryho Gilliama přiblížit novodobému publiku starodávné německé pohádky v nepříliš kladně přijaté<i> Kletbě bratří Grimmů</i>? Tak si představte, že by onen takřka dvouhodinový a řekněme... rozporuplný film byl osekán na pouhých osmdesát minut, přidali se do něj zajímavější herci, výraznější režie, a co hlavně, kárka plná kulometů. Vyjde vám z toho Jeníček a Mařenka, pohádka pro velké a pro ten druh malých, kterým nevadí několik hektolitrů krve nebo pár hlav, ztrácejících svou podobu pod nohami trolla.</div>
<div>
Pokud jste klasický "malý" a do kina jdete s vidinou své oblíbené pohádky, převedené na filmové plátno, se zlou se potážete a několik nocí budete pravděpodobně trpět samovolným pomočováním. Již od první scény je patrné, že dle představ tvůrců ježibaba není roztržitá stařenka se zálibou ve stehýnkách batolat, ale plnohodnotné CGI monstrum v pokročilé fázi rozkladu, které nebohé sourozence beze slova (zato s notnou dávkou neartikulovaného řevu) nutí jak se říká "kopat si vlastní hrob", nebo v tomto případě, rozehřívat si vlastní pec. Tato úvodní sekvence, držící se v ostatních ohledech dějové osy své předlohy, je však jen předzvěstí toho, co bude následovat po krásné titulkové sekvenci, kloubící nápaditý design s klasickým schématem zkratkovitého posunutí děje.</div>
<div>
Další vývoj příběhu je patrný již z trailerů a ostatně i ze samotného názvu. Dvojice bad-ass sourozenců, kteří přemohli a upálili svého šéfkuchaře, se stala profesionálními zabijáky jemu podobných - lovci čarodějnic, vyzbrojeni nesčetnými druhy zbraní, za něž by i Al Kajda líbala prodejcům turbany, a ztvárněni sympatickou dvojicí Gemma Arterton (<i>Souboj Titánů</i>, <i>Princ z Persie: Písky času</i>) a Jeremy Renner (<i>Smrt čeká všude</i>, <i>Avengers</i>).</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.blackfilm.com/read/wp-content/uploads/2013/01/Hansel-Gretel-Witch-Hunters-1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="424" src="http://www.blackfilm.com/read/wp-content/uploads/2013/01/Hansel-Gretel-Witch-Hunters-1.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Děj samotný se za nějaký klad bohužel považovat nedá. Rezignuje na snahu přijít s něčím novým a namísto toho opisuje klasickou osnovu filmů jemu podobných (včetně překvapivého twistu v samotném závěru, který v divákovi navodí dojem, že je to všechno mnohem promyšlenější, než ve skutečnosti je), přičemž se soustředí více na stavbu jednotlivých scén než na film jako celek. V konečném důsledku to ale není zas takový problém - svéprávný divák ví, že od snímku s takovýmto názvem by neměl očekávat filozofické zamyšlení nad diskriminací čarodějnic v severoněmeckých lesích, a tudíž se spokojí s uvěřitelnými postavami, úsměvným situačním humorem (ač často stavěném na nečekaně sprosté mluvě hlavní hrdinky) a s kvalitními akčními scénami, přehlednými i přes přítomné 3D.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Ony akční scény jsou kapitolou samy o sobě, i vzhledem k tomu, že z těch osmdesáti minut zabírají dobrou polovinu. Zmíněné 3D je v nich používáno střídmě, ale účinně - sem tam se dočkáme šípu letícího proti plátnu nebo zdi, bortící se přímo na nás, ale nejde o nic přehnaného. Což je dobře, protože dělat čtyři roky po vzniku Avatara machra s tím, že umíme vystřelit na diváka, není zrovna dvakrát rozumné. A i přes to, že 3D díky brýlím scény ztmavuje a z nejednoho akčního filmu udělalo stínové divadlo, jsou zde přítomné souboje přehledné a choreograficky poměrně zajímavě pojaté, ačkoliv se člověk neubrání faktu, že z pěstního souboje s rozzuřenou ježibabou šlo vytřískat víc.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
A tento pocit se ostatně nese celým filmem. Tvůrci jsou sice odvážní a nebojí se ve filmu založeném na pohádce porcovat lidi na kusy (a že né jednou) nebo nechat Mařenku použít slovo "fuck" častěji než automatickou kuši (a to už je co říct), ale stále máme dojem, že kdyby toto téma uchopil zkušenější scénárista, mohlo vzniknout něco víc, než jen bezduchá, leč zábavná jednohubka.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Ale konec konců, buďme rádi alespoň za to. Protože pořád lepší snímek, jenž se nebere vážně a je si své stupidity vědom, než nabubřelé drama, jenž nakonec z dvanácti nominací získá jen dvě sošky. Dobře ti tak, <a href="http://www.csfd.cz/film/213217-lincoln/" target="_blank">Abe</a>.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<b>75%</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<b><br /></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://limitlessbouh.files.wordpress.com/2013/02/hanselgretel.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://limitlessbouh.files.wordpress.com/2013/02/hanselgretel.jpg" width="270" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-13179592407991777372012-07-26T16:28:00.003-07:002012-07-27T09:25:25.260-07:00Temný rytíř povstal (2012)<div>
<b>The Dark Knight Rises</b></div>
USA / Velká Británie<br />
<i>Režie</i>: Christopher Nolan<br />
<i>Hrají</i>: Christian Bale, Morgan Freeman, Gary Oldman, Michael Caine, Tom Hardy, Anne Hathaway, Joseph Gordon-Levitt, Marion Cotillard<br />
<div>
<br /></div>
<div>
<a name='more'></a></div>
<div>
Je tomu sedm let, co Christopher Nolan oživil sérii v tu dobu považovanou za ztracenou. Joel Schumacher snímkem <a href="http://www.csfd.cz/film/8215-batman-a-robin/">Batman a Robin</a> odstartoval takovou averzi vůči netopýřímu hrdinovi, že byl Nolan považován takřka za blázna, když se k ní rozhodl vrátit. Jak ale jistě všichni víme, tento značně riskantní krok se mu několikanásobně vyplatil a <a href="http://www.csfd.cz/film/136224-batman-zacina/">Batman začíná</a> se stal takovým hitem, že netrvalo dlouho a vzniklo pokračování - opěvovaný <a href="http://www.csfd.cz/film/223734-temny-rytir/">Temný rytíř</a>, jenž je považován za bezkonkurenčně nejlepší film o Batmanovi všech dob. A "bohužel" nutno říci, že tomu tak zůstává i po premiéře jeho Povstání.<br />
<br />
Pro Nolana to byla pravděpodobně největší výzva jeho života. Zatímco před Temným rytířem od něj nikdo zas tolik neočekával, po něm se stal jedním z nejsledovanějších filmařů světa a brilantním Počátkem své fanoušky jen utvrdil v tom, že od něj mohou očekávat velké věci. The Dark Knight Rises byl tedy logicky sledován od samého začátku natáčení, kdy se na veřejnost dostala <a href="http://www.youtube.com/watch?v=twPypRSpj-M">videa z natáčení</a> v Pittsburghu a s nimi i první záběry a fotky hlavního záporáka tohoto filmu - maskovaného teroristy Banea.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.theblaze.com/wp-content/uploads/2012/07/Bane-620x387.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://www.theblaze.com/wp-content/uploads/2012/07/Bane-620x387.jpg" /></a></div>
<br />
<br />
<br />
Již od té doby tedy bylo možno srovnávat, nakolik tato inteligentní hora svalů v podání Toma Hardyho (Warrior, Počátek) obstojí ve srovnání s Jokerem, kterého k dokonalosti (a k Oscarovi) dovedl zesnulý Heath Ledger. Nolan zajisté udělal dobře, že jako hlavního padoucha zvolil právě Banea - kdyby si ze široké škály Batmanových protivníků zvolil takového Hádankáře nebo Tučňáka, čili podobný archetyp jako je Joker, bylo by srovnávání mnohem snazší a představitel oné role by měl extrémně těžké (ne-li nemožné) Ledgerovi se vyrovnat. Bane je ale natolik jiným typem postavy, že porovnání sice možné je, ale nelze s jistotou říci, který z herců se své role zhostil lépe. Zatímco Joker, potažmo Ledger, pracoval především s mimikou a hlasem, Hardy pro svou roli nabral přes 10 kilogramů svalové hmoty (a to už předtím nebyl žádné chrastítko, viz. právě Warrior), a s hlasem pracuje taktéž - ten, ačkoliv je kvůli masce dodatečně upravován, zní ve finální podobě možná děsivěji než Jokerův. <br />
<br />
Hardy se celkově své role zhostil zodpovědně, a Bane je tedy jedním z hlavních kladů Nolanova nového snímku. Od anarchie a chaosu, kterých se Joker snažil dosáhnout prostřednictvím strachu a intrik, je Bane zosobněním čiré síly a za svým cílem jde "přes mrtvoly" (doslova) s ledovým klidem, který nahání husí kůži nejen celému Gothamu, ale i plnému kinosálu. Jediná škoda je jeho nevyužití v závěru - postava jako on si zasloužila sofistikovanější "odklizení ze scény".<br />
<br />
Bane, kvůli kterému se Batman vrací z osm let trvajícího odpočinku, ale zdaleka není jedinou novou postavou gothamského universa. Je zjevné, že se Nolanovi zamlouvala atmosféra z natáčení Počátku, jelikož z něj do závěru své netopýří trilogie krom své stálice, Michaela Caina (Alfred), a již zmíněného Toma Hardyho přizval i Josepha Gordon-Levitta (policista Blake) a Marion Cotillard (kolegyně Bruce Wayna). A aby těch charakterů nebylo málo, získala svou roli i Anne Hathaway (Catwoman, ačkoliv toto označení se ve filmu nikdy nepoužije) a navíc se ze záhrobí vrátil Liam Neeson (Ra's Al Ghul). A i přesto, že má film dlouhých 164 minut, je nutno konstatovat, že je to prostě moc. <br />
<br />
Ačkoliv každá z rolí je výtečně zahrána (aby ne, s takovýmto obsazením), žádné se nedostane tolik prostoru, aby se stala živoucím charakterem se svým cílem a se svou motivací. Všechno jsou to pouze figurky, potřebné k posunutí děje, ale samostatně nefunkční. I Bane, oficiálně hlavní vedlejší postava, mohl být využit mnohem lépe, kdyby byl získal více času na ukázání čeho všeho je schopen. Jediným milým překvapením co se postav týče je tedy Catwomen - tedy spíš Selina Kyle, mrštná zlodějka šperků a chvíli protivník, chvíli spolupracovník Batmana. Od té nikdo příliš nečekal (naopak se proti jejímu obsazení vzedmula vlna protestů), nicméně jmenovkyně Shakespearovi manželky se své úlohy ujala s grácií a dodala postavě takový šmrnc, že si nejen mužská část hlediště užije každou scénu s ní.<br />
<br />
Co závěru Nolanovo působení v Gothamu nelze vytknout, je epičnost a rozmach, s jakým k látce přistupuje. Je vidět že relativně vysoký rozpočet byl ze sta procent využit, na rozdíl třeba od nového Spider-mana, který není ani tak Amazing, jako spíš vytunelovaný, a veškeré efekty a demoliční scény, kterých je vzhledem k Baneově povaze nespočet, vypadají vážně dobře. Ostatně, co by nevypadalo dobře s hudbou Hanse Zimmera? Ten sice nepřichází s ničím příliš novým (až na motiv skandujícího davu, který se ve filmu objevuje hned několikrát), ale umně kombinuje hudbu z předchozích dvou dílů a podbarvuje tak pocit uzavření jednoho dlouhého, povedeného a extrémně výnosného příběhu. <br />
<br />
Přesto všechno by se ale našlo několik dalších skutečností, které celkový dojem lehce kazí. Jednak samozřejmě to, že po více jak ročním čekání se sebeamatérštější kritik rád uchopí jakéhokoliv škobrtnutí, díky kterému může TDKR shodit a pošlapat (zatímco člověk, který se o existenci filmu dozvěděl večer před premiérou, zažívá pocity přece jen o něco kladnější). Hlavním problémem ale je, že těch škobrtnutí tam přece jen trochu je. Vzhledem k velkému množství postav se zákonitě často mění lokace a situace dění, což se Nolan snaží řešit střihem prokládaným záběry na město z ptačí perspektivy, doprovázenými zmíněnou Zimmerovou kulervoucí hudbou. Ta je však zrovna tady poněkud zbytečná a nepatřičná - když vás skladatel ohromí již při takto triviálních záběrech, co si má počít v doopravdy vypjaté situaci?<br />
<br />
Další slabinou, ač je těžké to v případě tak skvělého vypravěče, jakým je Nolan, se zdá být scénář. Ten sice dodržuje gradaci jednotlivých scén, ale gradace filmu jako celku v něm trochu chybí. Přebývají naopak tak dva-tři zvraty, bez kterých by se snímek bez problému obešel a ze kterých srší Nolanova touha diváka uzemnit, tak jako se mu to povedlo tolikrát předtím. Tentokrát to však trochu drhne.<br />
<br />
Nehledě na výtky se ale stále jedná o silný nadprůměr, který jasně převyšuje valnou většinu komiksové produkce (srovnatelní mohou být Avengers, ke kterým je však přistupováno s daleko větším nadhledem na úkor atmosféry, tudíž je těžké určit "vítěze"). Nolanovi a jeho spolupracovníkům se podařilo Batmana nejprve oživit, poté mu umožnit zažít si svou chvilku slávy a nakonec ho poslat na zasloužený odpočinek, a to s notnou dávkou důstojnosti. Co na tom, že jí mohlo být i víc.<br />
<br />
<br />
<b>85%</b><br />
<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.cinemablend.com/images/news/31034/New_Dark_Knight_Rises_Poster_Arrives_Online_1337636698.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="http://www.cinemablend.com/images/news/31034/New_Dark_Knight_Rises_Poster_Arrives_Online_1337636698.jpg" width="432" /></a></div>
<br />
<br />
<span style="background-color: white;"><br /></span><br />
<span style="background-color: white;"><br /></span><br />
<br /></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-5806427491302062962012-05-15T11:02:00.000-07:002012-07-26T06:56:50.533-07:00Avengers (2012)<b>The Avengers</b><br />
USA<br />
<i>Režie</i>: Joss Whedon <br />
<i>Hrají</i>: Robert Downey Jr., Jeremy Renner, Scarlett Johansson, Chris Evans, Chris Hemsworth, Mark Ruffalo, Samuel L. Jackson<br />
<br />
<div>
<a name='more'></a></div>
<div>
Marvel. Pro někoho neznámé slovo, pro někoho značka dosahující hranic božstva nebo kultu. Komiksové vydavatelství, které přivedlo na svět sešity se Spider-manem, Fantastickou čtyřkou nebo X-many, již dlouho brázdí Hollywoodské břehy s filmovými adaptacemi svých příběhů, které jsou u diváků z nejrůznějších důvodů velice populární. Pěkně od začátku - v roce 2008 jsme se dočkali hned dvou filmů, Neuvěřitelného Hulka a Iron Mana. Zatímco zelené monstrum z prvního snímku sklidilo rozpačitá hodnocení, Iron Man se díky skvělému obsazení stal nečekaným hitem a o dva roky později vzniklo jeho další pokračování. V roce 2011 přibyli do marvelovské filmové stáje další dva superhrdinové - Captain America a Thor, přičemž ani jeden z nich neměl nijak výrazné ambice. Již za jejich vzniku se totiž vědělo, že na svět se chystá jiný, mnohem velkolepější snímek, ve kterém by měli všichni dosud představení spojit své síly - týmovka The Avengers, jíž prováděla jedna z nejmohutnějších propagačních kampaní v dějinách, nutno říci že úspěšná. Avengers za první víkend v USA vydělali takřka 400 miliónů dolarů (celosvětově pak rovnou miliardu) a již nyní jsou v žebříčku komerčně nejúspěšnějších filmů na pohádkovém 11. místě.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Úspěch reklamní kampaně a zájem diváků o komiksy, které dříve platily za podřadný žánr, je zjevný i v České republice. Zatímco obvykle kina zejí prázdnotou a mnohá promítání se dokonce kvůli nezájmu ruší, u Avengers se můžeme po dlouhé době setkat s vyprodanými sály a zpětnými reakcemi typu "Tak zítra znova, ne?". Ano, sály bývají vyprodané i u chvilkových hitů typu Harryho Pottera nebo Stmívání, avšak v těchto případech jde z velké většiny o fanoušky buď předchozích dílů série, nebo knižní předlohy. Aby se podobného zájmu dočkal samostatný film bez stálé základny obdivovatelů, to se jen tak nevidí.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Důvody přitom nejsou zase tak tajemné. Každý z hrdinů má určitou základnu obdivovatelů, kteří buď četli jeden z komiksů, nebo viděli jeho sólový film a byli zvědavý, jak bude vypadat jeho spolupráce s ostatními. Neznalí si představí film, ve kterém by nepřízním osudu čelili dohromady Harry Potter, Edward Cullen a Frodo Pytlík - no koho by taková spolupráce nepřilákala do kina? Krom této "zvědavosti" je důležitým kamenem úspěchu Avengers i jejich hvězdné obsazení. Iron Man je pro Roberta Downey Jr. snad životní rolí a Samuel L. Jackson jakožto lidský vůdce superhrdinů je sázkou na jistotu, stejně jako Scarlett Johansson coby Black Widow. Fakt, že komiksy obvykle příliš nezajímají ženskou část populace, je vyrovnán dvěma fešáky - Chrisem Hemsworthem (Thor) a Chrisem Evansem (Captain America). A vlastně nejenom nimi, viz. http://9gag.com/gag/4065162 .</div>
<div>
Posledním bodem, který stojí za zmínku co se návštěvnosti týče, je jednoduše to, že nalákat do kina diváky je mnohem těžší pro komorní snímek plný hlubokých, filozofických myšlenek, než pro "jednoduchý" výplach mozku, kterým Avengers přes všechny klady jsou. Jelikož jde o akční podívanou (proti závěrečné půlhodině se i Transformers jeví jako adaptace Shakespearova dramatu), více lidí si uvědomí výhody kina a velkého plátna, obzvláště pak ve všemocném 3D. Dívat se na Avengers v CAMripu je stručně řečeno svatokrádež.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Hřebíkem, který zapečetil rakev skeptiků, se staly vesměs pozitivní recenze, které provázely příchod filmu do kin. Dá se s nimi víceméně souhlasit - sice se nejedná o kdovíjak převratné dílo, ale nutno říci, že to mohlo dopadnout mnohem, mnohem hůře. Dát dohromady tolik naprosto odlišných světů, udržet na uzdě všechny herecké hvězdy a nezklamat neuvěřitelně natěšené fanoušky byl téměř nadlidský úkol, který ale režisér Joss Whedon úspěšně zvládl - první přibližně hodina je dle očekávání věnována krátkému představení všech zúčastněných (a vzhledem k jejich povaze taktéž očekávanému poměřování sil), načež nastane zlom, hrdinové se sjednotí a společně vyrazí do akce proti společnému nepříteli.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
I přes zdánlivou dokonalost je však stále co vytýkat. Od scénáře se sice nečekaly žádné zázraky, ale i tak je vcelku rozporuplný a nebýt zdařilých vtípků, kterými je prokládán a které odvádějí pozornost od často nudných dialogů, bylo by všeobecné nadšení zajisté menší. No a na závěr je tu klasický problém pro intelektuálněji zaměřené jedince - vybuchlých aut je víc, než zajímavých myšlenek.<br />
<br />
<br />
<b>75%</b><br />
<b><br /></b><br />
<b><br /></b><br />
<b><br /></b><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.film.com/wp-content/uploads/2012/03/the-avengers-poster.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://www.film.com/wp-content/uploads/2012/03/the-avengers-poster.jpg" width="216" /></a></div>
<b><br /></b><br />
<b><br /></b></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-21361264337090947612012-01-22T10:49:00.000-08:002012-01-27T09:31:08.752-08:00Bůh masakru (2011)<b>Carnage</b><br />
Francie / Německo / Polsko <br />
<div><i>Režie</i>: Roman Polanski <br />
<i>Hrají</i>: Kate Winslet, Jodie Foster, Christoph Waltz, John C. Reilly</div><div><br />
</div><div><a name='more'></a>Roman Polanski rozhodně není tuctový tvůrce. Krom slabosti pro mladší ročníky (nejen v oblasti vína) a životní tragédie spojené s Charlesem Mansonem, jež dělají z jeho životopisu tuze zajímavé čtení, je to autor povětšinou vážných a emočně silných snímků, a (především díky tomu) držitel hned několika zlatých cetek (krom Palmy a Glóbu i dvou Oscarů), které mu v jeho budoucí tvorbě otevírají nebývalé možnosti.<br />
<br />
Navzdory tomu ale Polanski nesáhl po dalším velkolepém projektu a namísto toho se na nějakou dobu se čtyřmi herci zavřel do skromného bytu s cílem zadaptovat slavnou divadelní hru The God of Carnage (odtud vane vítr, co se českého názvu týče). Nakolik se mu to podařilo nemohu posoudit, jelikož hru jsem neviděl, ale okomentovat to, jak moc se mu podařilo natočit další kvalitní snímek, myslím můžu.<br />
No, povedlo.<br />
Z těch čtyř herců, které měl k dispozici, mají totiž tři z nich doma Oscara taky, a čtvrtý byl poctěn nominací. A jakmile máte v ryze konverzačním dramatu takovouto sortu aktérů a scénář vám nenapsal retardovaný školák, máte zaděláno na úspěch. Možná ne komerční, protože k tomu vám chybí armáda robotů a Megan Fox, ale takový ten všeobecný, kdy váš film sice nikdo nezná, ale čtyři z pěti kritiků ho tomu nikomu s radostí doporučí.<br />
<div style="text-align: left;">Příběh je prostý a komorní, jak si to divadelní hry většinou vyžadují. Žádné přestřelky, automobilové honičky nebo upíři skákající po stromech. Jen dva páry rodičů, jejichž děti se popraly v parku. Vyrazilo se pár zubů, zarazilo pár třísek a urazilo několik eg, především právě těch dospělých. A tak se tedy oni "zkušení a rozumní" lidé sejdou, aby nad šálkem kávy tento drobný problém vyřešili. </div><div style="text-align: justify;">Ale to, co začne jako poměrně běžný rozhovor dvou rodin jejichž potomci se nemají rádi, brzy začne ztrácet na slušnosti a hranice společenských konvencí, jež se všichni snažíme (byť skrytě) dodržovat, se začnou pomalu drolit. </div>Charaktery zúčastněných postav již od samého počátku naznačují, že to nepůjde úplně jednoduše. Navenek dokonalá, emancipovaná a sebevědomá žena (K. Winslet) a stejně tak sebevědomý (a k tomu cynický a sobecký) právník (Ch. Waltz) jakožto rodiče "útočníka" jsou takřka dokonalým opakem dobráckého, leč výbušného Johna C. Reillyho a drobné, knihy o Africe píšící Jodie Foster. Zprvu na povrch přátelská debata se tedy pomalu změní v hádku, která protagonistům značně znepříjemní den, ale divákovi poskytne notnou dávku inteligentní zábavy.<br />
Ačkoliv role samotné jsou vcelku pevně dané, často se velmi nečekaně mění strany a rozhodně neplatí, že by páry držely pospolu. Tím se i nálada snímku pohybuje jako na houpačce, kdy vážný moment (zásadní obvinění, narážky na soukromé věci) nahradí uvolňující humorná situace (o kterou se nejčastěji postará postava Ch. Waltze).<br />
Tento Rakušák, kterého před třemi lety objevil Quentin Tarantino a zajistil tak Hollywoodu dalšího představitele typických záporáků, zde ukazuje zajímavý vývoj svých hereckých schopností. Už to není arcilotr, který touží po ovládnutí podsvětí nebo po vyhlazení Židů, ale obyčejný člověk, který sice není svatý a jeho postava se k těm záporným teoreticky dá zařadit, ale je to i sympaťák, který jako jediný nebere celou situaci přehnaně vážně.<br />
<br />
Pokud tedy máte představu, do čeho přibližně jdete a i přes to vás to láká, tak věřím, že nebudete zklamáni. Díky krátké délce snímku (79 minut) se nudit nebudete, a ačkoliv vás Carnage nemá čím nějak výrazně emočně zasáhnout, jedná se o zajímavý počin zajímavého tvůrce, se zajímavým obsazením a zajímavě nezajímavým dějem. Jediné, co by se mu tedy dalo vyloženě vytknout, je trochu uspěchaný a zdánlivě useklý závěr.<br />
<br />
<b>80%</b><br />
<b><br />
</b><br />
<b><br />
</b><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://static.screenweek.it/2011/9/16/carnage-poster-orizzontale-italia_mid.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="214" src="http://static.screenweek.it/2011/9/16/carnage-poster-orizzontale-italia_mid.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-43873124013104149852011-12-29T13:35:00.000-08:002011-12-29T15:53:50.366-08:00Bláznivá, zatracená láska (2011)<b>Crazy, Stupid, Love</b><br />
<div>USA</div><i>Režie</i>: Glenn Ficarra, John Requa<br />
<i>Hrají</i>: Steve Carell, Ryan Gosling, Julianne Moore, Emma Stone, Marisa Tomei, Beth Littleford, John Carroll Lynch, Kevin Bacon<br />
<div><br />
<div><a name='more'></a>Filmoví kritici se obecně shodnou na tom, že "objektivní recenze" neexistuje. Ať se autor snaží sebevíc, vždy na něj, třeba i nepřímo, působí vliv jeho vlastních zkušeností, dojmů a nálad. A pokud dotyčný tvrdí opak, tak sice lze ocenit jeho snahu, ale jen za předpokladu tichého uvědomění si, že kecá.</div><div>Nač tyhle řeči okolo? Aby bylo více pochopitelné následující prohlášení - tato recenze není objektivní. Lze dokonce říci, že méně objektivní recenzi by jste hledali dosti dlouho. Důvodů je hned několik:</div><div>a) Mám v oblibě Ryana Goslinga a Julianne Moore.</div><div>b) Mám rád, když se komik pro jednou chopí vážnější role (což Carell udělal už v <i>Dan in Real Life, </i>ale zde to víceméně platí taktéž).</div><div>c) Mám rád příjemná filmová překvapení, kterým tento snímek, od kterého jsem nic nečekal, jistojistě je.</div><div>Já, já, já. Ano, tenhle film se mi líbil, a proto výtkám přenechám pouze poslední odstavec.</div><div><br />
</div><div>Tvůrci se nijak nezdržují obšírným představováním hlavních postav. Hned v první scéně se Cal Weaver (S. Carell) dozví, že ho jeho žena Emily (J. Moore) podvádí a že by si namísto chutné večeře dala jeden čerstvý rozvod. Pro chudáka Cala je to poměrně šok, jelikož Emily poznal již na střední škole a jinou ženu tedy logicky nikdy neměl. Je mu přes čtyřicet, má tři děti a dobrou práci, a najednou tohle. Škoda, no.</div><div>Ze své náhle nabyté svobody si tedy vybere jednu z mála výhod, které přináší - začne trávit valnou většinu svého života v barech, kochajíce se přítomnými dámami. Ale z několika důvodů, kterým vévodí jeho věk a ošuntělý vzhled, se nikdy neodhodlá k tomu nějakou z nich oslovit. To vše ale pouze do dne, kdy si ho všimne místní polobůh, Jacob Palmer (R. Gosling, <a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQi0mTbc1tb7WaSOARkI-bZ0TXCY0Cz79wDS1vWytid7A3avOXLv_Kiz0rvM6w7V_SRa_DlKyRBFgM48_W4imPNtjPnRtXDr8PZrxW_aJZmZWGOUXkCrcos9BNj6oFF8AbrR1_rQA6FpUO/s1600/ryan-gosling-crazy-stupid-love-stills-21.jpg">foto</a>), a ukáže mu "jak na věc".</div><div>Toť pouze jedna příběhová větev z mnoha, kterým se snímek věnuje. Podobně jako v<i> Lásce nebeské</i>, ke které je občas přirovnáván, ačkoliv jejích kvalit úplně nedosahuje, sledujeme osudy mnoha zdánlivě cizích lidí, jejichž vzájemné vazby poodhalujeme až postupem času. </div><div><br />
</div><div>Z hlediska námětu by Crazy, Stupid, Love nebyla zas tak vyjímečným počinem. No... ona jím vlastně není ani z žádného jiného hlediska, pokud mám zobecňovat a uznat krutou pravdu. Krom několika překvapujících zvratů nepřichází scénář s ničím extra novým, nepočítáme-li překvapivě inteligentní a svižné dialogy. A ačkoliv se v průběhu několikrát šikovně vyhne zjevnému klišé (byť třeba jen konstatováním hlavního hrdiny: "To je ale klišé"), v závěru sklouzne do naprosto tuctové produkce a mně osobně, zahořklému cynikovi, ten neoriginální a přeslazený happyend úsměv na tváři opravdu nevykouzlil.</div><div>Ale nač předbíhat. Bláznivá, zatracená láska je příjemný film. Takového druhu, u kterého nemusíte příliš přemýšlet, ale zároveň si drží nějakou úroveň, nepůsobí hloupě a vyvolává emoce přesně tam, kde chce, a to emoce různorodé, od radosti, přes lítost až po smutek. Je reálný, upřímný a zručně natočený. Nebýt tedy zbabraného závěru, bylo by mé nadšení ještě větší. Takhle tady nadšení sice je, ale stále v rámci únosnosti - nechystám se v blízké době psát autorům o autogram.</div><div><br />
</div><div><b>89%</b><br />
<b><br />
</b></div><div><b><br />
</b></div><div><b><br />
</b></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://thefilmstage.com/wp-content/uploads/2011/06/crazy_stupid_love.poster.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://thefilmstage.com/wp-content/uploads/2011/06/crazy_stupid_love.poster.jpg" width="216" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-71732861579806107062011-12-26T07:11:00.000-08:002011-12-26T07:12:05.769-08:00Strašáci (2011)<b>Straw Dogs</b><br />
USA<br />
<i>Režie</i>: Rod Lurie<br />
<div style="text-align: left;"><i>Hrají</i>:<span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana;"><span style="font-size: 12px; line-height: 15px;"> </span></span>James Marsden, Alexander Skarsgård, James Woods, Dominic Purcell, Kate Bosworth</div><div style="text-align: left;"><br />
</div><div style="text-align: left;"></div><a name='more'></a>Hned na úvod - původní Strašáky z roku 1971, s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli, jsem neviděl. Tato recenze má tedy posloužit především těm, kteří jsou na tom podobně a vyhne se jim tak veškeré porovnávání a posuzovaní filmu jako "remaku".<br />
Hollywoodští scénáristé prožívají krizi. Plyne to z množství neoriginálních snímků, které v poslední době vznikají - ať už jde o předělávky klasických děl (<a href="http://www.csfd.cz/film/189771-blbec-k-veceri/">Dinner for Schmucks</a>, <a href="http://www.csfd.cz/film/268367-horsi-nez-smrt/">Death at a Funeral</a>), adaptace komiksů (<a href="http://www.csfd.cz/film/242570-iron-man-2/">Iron Man</a>, <a href="http://www.csfd.cz/film/227773-captain-america-prvni-avenger/">Captain America</a>, chystaní <a href="http://www.csfd.cz/film/241997-mstitele/videa/">Avengers</a>) nebo pokračování sérií pochybných kvalit (<a href="http://www.csfd.cz/film/252716-pirati-z-karibiku-na-vlnach-podivna/">Piráti z Karibiku</a>, <a href="http://www.csfd.cz/film/261832-transformers-3/">Transformers</a>, <a href="http://www.csfd.cz/film/263121-parba-v-bangkoku/">Hangover</a>). Nápaditých a svěžích filmů ubývá, a i když jich je stále relativně dost, mají diváci právo se obávat.<br />
Zdánlivých důvodů pro vznik remaku je krom absence vlastních nápadů vícero. Obvykle jde o snadno vydělané peníze, jelikož jak sponzoři, tak diváci zareagují na osvědčenou značku a tvůrcům tím namastí kapsy. Z uměleckého hlediska se můžou oni tvůrci vymlouvat na fakt, že tím, že klasiku natočí znovu, seznámí s ní širší veřejnost a třeba i někoho nalákají k tomu pustit si ji. A někdy ona touha zprznit staré dílo plyne z naivní lásky současného tvůrce k němu, kdy mu nestačí se na něj dívat, a má nutkavou potřebu natočit ho také.<br />
Poslední možnost u <i>Straw Dogs</i> zaručeně neplatí. Kdyby ano, byla by alespoň nepatrně vidět režisérova invence a snaha obohatit snímek vlastními nápady. Ale tyto prvky by tady nenašel možná ani režisér sám.<br />
<br />
Mladý pár, David a Amy Sumnerovi, se po letech vracejí do zapadlé vesnice, kde Amy vyrůstala. Zdědila v ní totiž rodinný dům a stodolu, kam se s manželem přestěhují a kde hodlají nějakou dobu žít a v klidu venkova pracovat. David je scénárista (jaká náhoda), zpracovávající bitvu u Stalingradu z 2. světové války. Jedním slovem by se dal charakterizovat jako zbabělý suchar, což jsou vlastně slova dvě, ale jen samotné "suchar" by nejspíš nestačilo. Oproti tomu Amy je relativně energická a aktivní žena, nějakým zázrakem přežívající v manželství, ve kterém má větší koule právě ona.<br />
Zde by se dal nadhodit první problém Strašáků, kterým je casting. Neodpustím si jednu narážku na originál, u kterého se i bez jeho zhlédnutí dá říct, že Dustinu Hoffmanovi bychom uvěřili, že je nevýrazným matematikem. Oproti tomu James Mardsen (<a href="http://www1.pictures.zimbio.com/gi/James+Marsden+James+Marsden+Attends+Hop+Photocall+_G1wU1m1_e9l.jpg">foto</a>) je příliš urostlý, svalnatý a "americky pohledný" mladík, kterému role usedlého intelektuála prostě nesedne. A Kate Bosworth (<a href="http://thebosh.com/celebritypictures/sites/default/files/photos/image_1/Kate-Bosworth-(6).jpg">foto</a>), představitelka Amy, naopak postrádá nějaký ten výraznější zevnějšek, což je v pozdější části snímku stěžejním požadavkem její role.<br />
<br />
Nedlouho po příjezdu se totiž naše dvojice setkává s místní tlupou dělníků, kterým velí jistý Charlie (<span style="text-align: left;">Alexander Skarsgård, <a href="http://30.media.tumblr.com/tumblr_lvptfnt9oH1r3kozco1_400.jpg">foto</a>), bývalý milenec Amy. Ona tlupa je najata na opravu střechy stodoly, během které není nouze o uslintané pohledy směrem k paní domu. A jak napovídá již trailer, nezůstane pouze u nich.</span><br />
<span style="text-align: left;">Skarsgård, známý z populárních seriálů True Blood a Generation Kill, je jediný z hlavní herecké trojice, kdo se na svou roli fyzicky hodí. Je vysoký, svalnatější než Mardsen, a na role záporáků se vyloženě hodí. Avšak hereckých schopností nemá nijak mnoho, a proto nelze být považován za vyloženou výhodu filmu.</span><br />
<span style="text-align: left;">Ze Strašáků je jasně cítit, čím chtěli na diváka zapůsobit. Vidíme snahu o pomalé budování atmosféry a napětí, která však selhává na nedostatečném prokreslení charakterů a na jejich naprosté nezajímavosti. Téměř hodinu a půl nás tvůrci připravují na závěrečný boj, ke kterému dojde za podivných okolností a který sám je natočen rutinně a nezáživně. Nadmíra brutality, kterou tato závěrečná "bitva" oplývá, je pak jen marnou snahou vynahradit stylovost, kterou by snímku poskytl zručnější režisér. </span><br />
<span style="text-align: left;"><br />
</span><br />
<span style="text-align: left;">Straw Dogs se tedy řadí do kolonky nepovedených remaků, bez kterých by se svět s radostí obešel. A ač nejde o film nudný, jde o film špatný a zbytečný.</span><br />
<span style="text-align: left;"><br />
</span><br />
<span style="text-align: left;"><b>50%</b></span><br />
<span style="text-align: left;"><br />
</span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://www.dreadcentral.com/img/reviews/strawdb.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://www.dreadcentral.com/img/reviews/strawdb.jpg" width="216" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-75991234345937207022011-12-16T10:41:00.000-08:002011-12-26T05:37:06.522-08:0050/50 (2011)<b>50/50</b><br />
USA<br />
<i>Režie</i>: Jonathan Levine<br />
<i>Hrají</i>: Joseph Gordon-Levitt, Anna Kendrick, Seth Rogen, Bryce Dallas Howard, Anjelica Huston<br />
<div><br />
<div><a name='more'></a></div></div><div>Rakovina je svině. To je známý fakt. Zabíjí nám naše blízké, ničí vzájemné vztahy, dělá z lidí podezřele vyhlížející mátohy. Ale také se díky ní dají točit filmy, které mají díky záplavě slz způsobené divákovi úspěch téměř zaručen.</div><div>Pokud vám výše sepsaný odstavec přijde nekorektní vůči lidem postiženým rakovinou, nebude asi <i>50/50 </i>vhodným snímkem pro váš páteční večer. I přes své smutné téma je totiž plný vulgárních vtípků a utahování si ze smrtelné nemoci, což ti, kteří kvůli ní již o někoho přišli, nemusí strávit zrovna nejlépe.<br />
<br />
Adamovi (J. Gordon-Levitt) je dvacet pět let. Žije obyčejným životem rádiového hlasatele, má pohlednou přítelkyni a rád běhá. Životní plány mu ale lehce pozmění běžná návštěva lékaře, během jíž se dozví o nádoru bujícím mu na páteři a o tom, že jeho šance na přežití jsou přesně padesát procent.<br />
Zatímco jeho nejlepší přítel a kolega z práce (Seth Rogen) ho během náročné chemoterapie maximálně podporuje, přítelkyně ho začne podvádět a po nějaké době ho opustí. Další podpory se mu ale naštěstí dostane od matky, politováníhodné postavy, která se již dlouhou dobu stará o manžela s Alzheimerem a teď jí k tomu přibude syn s rakovinou. Snad se jí to vrátí v příštím životě, nebo tak něco.<br />
<br />
Základním stavebním kamenem tohoto sympatického snímku je herecký výkon hlavního představitele - je v záběru takřka nepřetržitě a jakékoliv jeho zaváhání by tedy mělo zničující důsledky. Joseph Gordon Lewitt, dosud nepříliš známý herec výrazný snad jen v <i>500 dní se Summer</i>, se ale náročné role chopil s nasazením a dokázal, že není jen nenápadnou kopií Heatha Ledgera (<a href="http://images.cheezburger.com/completestore/2010/3/5/129123221910729334.jpg">?</a>).<br />
Ony ostatně všechny herecké výkony mohou být předmětem chvály. Seth Rogen, obvykle primitivní buran, je tu sice opět za primitivního burana, ale naprosto mu to svědčí a do příběhu se jeho povaha hodí. Anjelica Huston v roli Adamovi matky má sice poměrně málo prostoru, ale i tak dokáže zaujmout a svým charakterem vzbudit v divákovi kupu emocí. A konečně Anna Kendrick (<a href="http://www.infamouskidd.com/wp-content/uploads/2011/09/anna-kendrick-50-50.jpg">foto</a>), hrdinova terapeutka a pro mě osobně největší překvapení filmu. Herečka známá snad jen zarytým fanouškům Twilight ságy, v níž ztvárnila spolužačku hlavní hrdinky, popřela zdání prvního dojmu, po kterém se zdála býti naprosto nevýraznou a tuctovou wannabe a předvedla, že je nejen kvalitní herečkou, ale i relativně pohlednou dívkou/ženou. Její postava je originální, netuctová a sympatická, a i přes to, že od samého začátku tušíme jak to s ní dopadne, baví nás každá její scéna.<br />
Mixování vážné a humorné složky má tu nevýhodu, že jakmile jedna část převáží, druhá budí dojem odfláknutí a nadbytečnosti. Ne že by <i>50/50</i> bylo typickou ukázkou tohoto jevu - emoce se v divákovi vzbuzují hezky na střídačku. Problémem je pouze jejich hloubka, kdy těm komickým se doopravdy smějeme a u těch smutnějších máme slzy na krajíčku. Děje se to totiž tak často, až to začne být lehce nepříjemné. Ten kluk má přece jen rakovinu, možná umře, a my se tu smějeme jak pitomci. Nicméně toto je subjektivní záležitost, a rozhodně nemusí platit u každého.<br />
Přes to všechno ale Padesát na padesát není náročným filmem a hodí se snad pro každou příležitost. Inteligentně pobaví, dojme, někomu možná nepatrně pomůže utřídit si životní hodnoty. A v závěru vás rozpláče.<br />
<br />
<b>80%</b><br />
<div style="text-align: center;"><b><br />
</b></div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://www.infamouskidd.com/wp-content/uploads/2011/07/50-50-poster.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://www.infamouskidd.com/wp-content/uploads/2011/07/50-50-poster.jpg" width="216" /></a>¨</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><br />
</div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-12705845456490294362011-12-13T10:15:00.000-08:002011-12-26T05:36:59.000-08:00Warrior (2011)<b>Warrior</b><br />
USA<br />
<i>Režie</i>: Gavin O'Connor<br />
<i>Hrají</i>: Tom Hardy, Joel Edgerton, Nick Nolte, Jennifer Morrison, Noah Emmerich, Kevin Dunn<br />
<div><br />
</div><div><a name='more'></a></div><div>Bylo to tady už tolikrát. Před třemi lety <i>Gran Torino</i>, před dvěma <i>Avatar</i>, loni třeba <i>Počátek</i>. Zkrátka řečeno snímky, které se pár dní po vypuštění do světa jeví jako blesk z čistého nebe, sbírají čistě pozitivní recenze a dorážejí na vrchní příčky žebříčků na nejrůznějších databázích. Aby tradice zůstala neporušena, je tomu tak i tento rok - na scénu přichází Warrior, zprvu nenápadné sportovní drama které českým distributorům nestálo za uvedení do kin, a posléze se úspěšně vetřelo mezi deset nejlepších filmů všech dob na ČSFD.cz.</div><div>Na počátku všeho byl Stalloneho <i>Rocky</i>, ve své době nenápadný (až na toho Oscara, samozřejmě) film o boxerském outsiderovi, který si splní svůj "americký sen". Krom jeho kvalit, které zajisté má, především zadal směr desítkám dalších sportovních dramat, popisující útrapy všemožně podceňovaných a nevýrazných jedinců při cestě za slávou. A ani Warrior není vyjímkou a tomuto klišé se nevyhne.</div><div><br />
</div><div>Tommy Conlon (Tom Hardy) se po letech vrací z armády zpět do rodného města. Protože nemá kam jít, vyhledá svého otce (Nick Nolte), se kterým však nemá zrovna dobré vztahy - to právě on a jeho alkoholismus způsobili, že od něj musel Tommy spolu se svou matkou uprchnout a následně ji v nuzných podmínkách vidět pomalu a bolestivě umírat. </div><div>Mezitím, co se údajně vyléčený pijan pokouší Tommyho si udobřit, zjišťuje jeho druhý syn Brendan (Joel Edgerton), který narozdíl od svého bratra stál na otcově straně, že se jeho rodina dostala do tíživé finanční situace a pokud s tím on něco neudělá, bude jim brzy zabaven dům. Navenek se sice jeví jako spořádaný učitel fyziky, ale v minulosti býval profesionálním zápasníkem, a tak se tedy rozhodne opět si tímto způsobem něco málo přivydělat. A kde jinde by to bylo příhodnější, než v chystaném turnaji smíšených bojových umění, jehož hlavní cena je lákavých 5 milionů dolarů. </div><div>Jaká smůla, že Tommyho napadne zrovna to samé.</div><div><br />
</div><div>Ačkoliv tento typ sportu mě sám o sobě nijak nepřitahuje a o jeho vyznavačích mám spíše skeptické představy (což je také jeden z důvodů, proč u mě loni pohořel oscarový <i>Fighter</i>), Warrior má jednu velkou výhodu - nejde v něm o klasický box. Ten je oproti smíšeným bojovým uměním nudným, příliš pravidly svazovaným mrzáčkem, který sice může pobavit naživo (i když...), ale filmy o něm se točí těžko. Zde je povoleno používat při souboji nohy a nejrůznější bojové chvaty, takže je to logicky sport atraktivnější a pro diváka záživnější.</div><div>Vzhledem k tomu, že zmíněný velký turnaj zabírá téměř půlku filmu, záleží hodně na tom, jak jsou jednotlivá utkání natočena. A díky pravidelnému střídání obou bratrů, které způsobí i pravidelnou změnu stylů (Tommyho silový a Brandonovo technický), nikdy nezačnou vypadat stereotypně a zásluhou dynamické kamery a bezchybného střihu, který zajistí jejich přehlednost, se na ně opravdu dobře dívá.</div><div>Stejně dynamické jako souboje samotné jsou překvapivě i dialogy, kterým je dán prostor především v první půli. I přes notnou dávku ohraných témat (rodina, peníze, válka) v sobě mají umně budované napětí, které všechna tato klišé zatlačuje do pozadí, ale zároveň dávají najevo určitý nadhled, který ovšem nikdy nenaruší vážnou tvář snímku.</div><div>I přes poměrně dlouhou stopáž (140 minut) nedostane divák šanci na chvíli si vydechnout a v samotném závěru je emocemi natolik válcován, že možná Warriorovi odpustí i předvídatelné a lehce patetické zakončení sporu obou bratrů. Úplně poslední záběr je totiž tak trochu výsměchem předchozí snaze tvůrců omezit vyloženě neoriginální motivy na minimum a v nás zanechá lehkou pachuť. Ale jen lehkou. </div><div><br />
</div><div>Dovolil bych si přirovnat tento film k letošnímu <i>Zrození planety opic</i>. Ani od Warriora nikdo moc nečekal, i on si zaručeně získá velkou základnu fanoušků, a i on nalezne nemalé množství odpůrců, kteří ho odsoudí už na základě jeho žánru. A musí být velký zážitek vidět ho v kině, což u Opic rozhodně byl. </div><div><br />
</div><div><b>90%</b></div><div><b><br />
</b></div><div>PS: Batman by měl začít trénovat, jestli se chce Hardymu postavit. </div><div><br />
</div><div><br />
</div><div><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://screencrave.frsucrave.netdna-cdn.com/wp-content/uploads/2011/03/warrior-poster-3-10-11-kc.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="243" src="http://screencrave.frsucrave.netdna-cdn.com/wp-content/uploads/2011/03/warrior-poster-3-10-11-kc.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div><br />
</div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-76193407826243555282011-12-10T08:40:00.000-08:002011-12-10T08:40:20.982-08:00Sedmá pečeť (1957)<div class="MsoNormal"><b>Det Sjunde inseglet</b></div><div class="MsoNormal">Švédsko</div><div class="MsoNormal"><i>Režie</i>: Ingmar Bergman</div><div class="MsoNormal"><i>Hrají</i>: Gunnar Björnstrand, Bengt Ekerot, Nils Poppe, Max von Sydow</div><div class="MsoNormal"><br />
</div><a name='more'></a><br />
<div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal">Jeden z nejklasičtějších švédských snímků od toho nejklasičtějšího švédského režiséra. Film velmi starý, černobílý, s tehdy ještě mladým Maxem von Sydowem (Prokletý ostrov, Robin Hood) v jedné z hlavních rolí, a pokládající tolik filozofických otázek, jako snad žádný jiný.</div><div class="MsoNormal">Rytíř Antonius Blosk se po dlouhé době vrací z křížové výpravy, během které začal přemýšlet o životě a smrti. Téměř ihned po svém návratu se bohužel osobně setkává se Smrtí, s níž si však dojednává odklad o jednu společnou partii šachu, která má rozhodnout o rytířově osudu. Rýpalové si zde mohou všimnout drobné nelogičnosti – tato hra totiž vznikla až přibližně sto let po velké morové ráně, za jejíhož běsnění se příběh odehrává.</div><div class="MsoNormal">Ona morová epidemie z roku 1348 má v Sedmé pečeti nemalý význam. Antonius při svém krátkém putování jemu odcizenou domovinou uvažuje nad smyslem života a nad tím, co přijde po smrti. A potkává při tom lidi všeho druhu a všelijakých charakterů, kteří se jakýmkoliv způsobem pokoušejí nemoci vyhnout. Nejdelší část cesty pak stráví s s kejklířem Jofem a jeho rodinou, díky které pozná, k čemu ten život nejspíš je a proč stojí za to nevzdávat se ho bez boje. </div><div class="MsoNormal">Hlavní tažnou silou hodinu a půl dlouhého filmu je tíživá atmosféra všudypřítomného strachu, jež hrdiny provází ať se hnou kamkoliv. Babské řeči kolující po hostincích, průvody v kápích oděných mnichů upalujících takzvané čarodějnice a všeobecná ovlivnitelnost většiny, to jsou prvky způsobující divákovi poněkud tíživý a zneklidňující pocit. Aby se však nestal nesnesitelným, je situace čas od času zlehčována mírným, se zbytkem vtipně kontrastujícím sarkasmem.</div><div class="MsoNormal">Množství otázek, které je protagonisty přímo i nepřímo pokládáno, není nikdy zcela zodpovězeno. Přednost má náznakovost, nutící diváka k zapřažení mozkových závitů a k zamyšlení se nad tím, jaký život vede a jaký by vést měl. A mimojiné právě to dává snímku další rozměr, odlišující ho od „obyčejných“ a povrchních kolegů. </div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><b>90%<o:p></o:p></b></div><div class="MsoNormal"><b><br />
</b></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://img59.imageshack.us/img59/7562/sjundeinglesetdet.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://img59.imageshack.us/img59/7562/sjundeinglesetdet.jpg" width="221" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div class="MsoNormal"><b><br />
</b></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-43946168701032153572011-12-10T08:38:00.000-08:002011-12-10T09:15:05.261-08:00Děvče ze sirkárny (1990)<div class="MsoNormal"><b>Tulitikkutehtaan tyttö</b></div>Finsko / Švédsko <br />
<div class="MsoNormal"><i>Režie</i>: Aki Kaurismäki</div><div class="MsoNormal"><i>Hrají</i>: Kati Outinen, Elina Salo, Esko Nikkari, Silu Seppälä<br />
<br />
</div><div class="MsoNormal"></div><a name='more'></a><br />
<div class="MsoNormal">Asociálů je na světě spousta. Introvertní individua, neschopna začlenit se do společnosti a žít život, který většina populace považuje za normální. Ale filmy se o nich moc netočí, a to z jednoduchého důvodu – ve většině případů prostě nejsou zajímaví.</div><div class="MsoNormal">Jinak na tom není ani hlavní hrdinka Iiris, mladá dívka pracující v továrně na sirky . Stále bydlí s rodiči, v práci ani na chvíli nevypadne z nudného stereotypu a ve volném čase ráda čte romány pro dívky. Čas od času se odhodlá navštívit místní taneční zábavu, kde ale pouze sedí v koutě a pohledem hledá svého prince na bílém koni. Vinou jejího lehce zanedbaného vzhledu to však většinou vypadá tak, jako by se onen kůň cestou splašil. </div><div class="MsoNormal">Jednoho dne jí to však logicky přestane bavit a namísto toho, aby valnou část své výplaty jako obvykle odevzdala rodičům, vzbouří se a koupí si nové luxusní šaty. A světe div se, hned na další zábavě jeden vousatý princ koně zkrotí a Iiris si heroicky odveze. A ta, zblbnuta naivní četbou, slyší v dálce bít svatební zvony. Jistě si dovedete představit, jaké je tedy její zklamání, když ráno zjistí, že její milý je už dávno pryč a místo něj se vedle ní válí několik bankovek.</div><div class="MsoNormal">Iiris se charakterově pohybuje na hraně diváckých sympatií. Sice s ní soucítíme, nicméně do domu bychom ji asi nechtěli. Naštěstí je výtečně minimalisticky zahrána, stejně jako valná většina ostatních postav. Tvůrci filmu se však soustředí převážně na hlavní hrdinku a ostatním charakterům nedávají mnoho prostoru.</div><div class="MsoNormal">Ze snímku čiší smutek, životní beznaděj a apatie.Dlouhé pasáže beze slov dávají divákovi prostor k zamyšlení, čímž jeho emocionální zážitek ještě znásobují. Proto je celkem na místě opravdu krátká stopáž (68 minut), která zároveň vyrovnává velmi pomalé tempo vyprávění a celkový chlad a prázdnotu, které dělají film opět poměrně těžko stravitelným. Ale zároveň kvalitním, i když opravdu ne pro každého <o:p></o:p></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><b>80%<o:p></o:p></b></div><div class="MsoNormal"><b><br />
</b></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://farm5.static.flickr.com/4077/4856471402_8f9fe6cf64.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://farm5.static.flickr.com/4077/4856471402_8f9fe6cf64.jpg" width="224" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div class="MsoNormal"><b><br />
</b></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-87891617353007948452011-12-10T08:36:00.000-08:002011-12-10T08:37:06.675-08:00Inhale (2010)<div class="MsoNormal"><b>Inhale</b></div><div class="MsoNormal">USA</div><div class="MsoNormal"><i>Režie</i>: Baltasar Kormákur</div><div class="MsoNormal"><i>Hrají</i>: Mia Stallard, Diane Kruger, Dermot Mulroney<br />
<br />
<a name='more'></a></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal">Sever na americký způsob, aneb jak to dopadá, když si hollywoodští producenti najmou režiséra z Islandu. U Inhale je jeho vliv sice znát, ale objektivně vzato se zde ani oficiálně, ani pocitově nedá mluvit o severoevropském snímku. Působí totiž příliš povrchně a neúměrně se soustředí na vizuální stránku, popřípadě na prvoplánované tlačení na emoce diváka, které je typické právě pro zámořskou tvorbu. </div><div class="MsoNormal">A přitom jeho téma šlo využít tak dobře. Úspěšný právník Paul Stanton má na první pohled skvělý život. skvělý život. Ve skutečnosti se však v těchto dnech snaží zachránit život své dcery, která umírá na vážné plicní onemocnění. Jedinou šanci na její uzdravení představuje transplantace, nicméně seznam čekatelů je dlouhý a Chloe již mnoho času nezbývá. Na nepřímé doporučení kolegy se tedy Paul vydává do Mexika, kde je údajně snadnější dárce najít a zachránit tak dceři život. A i přesto, že si je vědom všech rizik a nebezpečí, vydává se na cestu, na kterou jen tak nezapomene a která navždy změní jeho život. </div><div class="MsoNormal">Již od samého začátku velmi syrový a drsný film má tedy poměrně přímočarou zápletku, kdy střídavě sledujeme Paulovo útrapy v cizím světě a neustávající péči jeho ženy o nemocnou ratolest. Jednoduchý děj ale vynahrazuje precizní kamera, která se svou dynamičností ideálně hodí do rušných mexických ulic, a již tradičně perfektní hudba J. N. Howarda (Temný rytíř, Šestý smysl), která neruší, ale vybrané scény ideálně podkresluje.</div><div class="MsoNormal">Drobné logické chyby a přehnaná role náhody, která hrdiny nejednou popostrčí „správným“ směrem, jsou čistě zásluhou scénáristů a režisér s tím příliš nadělat nemohl. Rozhodně ale odvedl dobrou práci, jelikož ryze průměrný nápad svým umem pozvedl na vyšší úroveň a zobrazil věci čistě tak, jak jsou, a lehce se tím vymanil z běžné produkce. Přes všechny výtky, i přes opětovnou náročnost snímku lze tedy Inhale doporučit. Přece jen když cestujeme na sever, musíme očekávat, že budeme mrznout, i když jen emocionálně. </div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><b>75%<o:p></o:p></b></div><div class="MsoNormal"><b><br />
</b></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://www.trailershut.com/movie-posters/Inhale-Movie-Poster.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://www.trailershut.com/movie-posters/Inhale-Movie-Poster.jpg" width="215" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div class="MsoNormal"><b><br />
</b></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-81387615633570168112011-12-10T08:28:00.000-08:002011-12-10T08:35:07.535-08:00Antikrist (2009)<div class="MsoNormal"><b>Antichrist</b></div>Dánsko / Německo / Francie / Švédsko <br />
<div class="MsoNormal"><i>Režie</i>: Lars von Trier</div><div class="MsoNormal"><i>Hrají</i>: Willem Dafoe, Charlotte Gainsbourg<o:p></o:p></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"></div><a name='more'></a><br />
<div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal">Černobíle snímaná koupelna. Neustávající slow-motion. Kapky vody pomalu dopadají na milující se dvojici.</div><div class="MsoNormal">Střih.</div><div class="MsoNormal">Dětský pokojík. Ve vzduchu se vznáší medvídek, uvázaný na balónku. Na stůl u okna vylézá batole, zaneprázdněnými rodiči zcela ignorováno. Okno se otevírá. A dítě padá.</div><div class="MsoNormal">Tak nějak vypadá Prolog mysteriózního dramatu z koprodukce Dánska, Německa, Francie a Švédska. Od prvních minut je v něm jasné, jaká tragédie dvojici postihne, a neschopnost cokoliv s tím udělat je teprve předzvěst toho, pod jakým tlakem bude naše psychika po následujících sto minut.</div><div class="MsoNormal">Zatímco Žena se naprosto zhroutí, Muž se snaží zachránit jejich vzájemný vztah a vysvobodit ji z permanentní deprese. Po několika pokusech, během kterých se snaží využít své zkušenosti z kariéry psychologa, se společně odeberou do osamoceného srubu uprostřed lesů, kam za lepších časů s oblibou jezdívali. Ale to, co mělo probíhat jako poklidná terapie v mírumilovném prostředí, se znenadání změní v noční můru, a díky velkému množství brutálních výjevů a děsivých halucinací, které dvojici pronásledují, i v náročnou výzvu pro diváka. </div><div class="MsoNormal">Druhé místo v žebříčku "Filmy, které šokovali svět" se přece jen nedá získat jen tak. Ústřední herecký pár byl dokonce v některých scénách nutně zastupován pornoherci a snímek získal jak anticenu za mysoginní zobrazení (nenávist nebo silný předsudek vůči ženám), tak několik skutečně prestižních cen, například na festivalu v Cannes.</div><div class="MsoNormal">Krom odvahy zobrazit to, co se jinde jen tiše přeskakuje, zaujme Antikrist i výtvarnou stylizací (vysoký kontrast barev, neotřelý pohled kamery), celkovým psychologickým přesahem a jednoznačným rukopisem režiséra, který, sám zmítán trvalými depresemi, otiskl do filmu část sama sebe. Až to někdy vypadá, že film Trierovi posloužil především jako jistá forma terapie. Šílené, perverzní, ale podmanivé terapie. </div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><b>95 %<o:p></o:p></b></div><div class="MsoNormal"><b><br />
</b></div><div class="MsoNormal"><b><br />
</b></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://i2.listal.com/image/693162/600full-antichrist-poster.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://i2.listal.com/image/693162/600full-antichrist-poster.jpg" width="222" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div class="MsoNormal"><b><br />
</b></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-60890749988105605492011-12-10T08:25:00.000-08:002011-12-10T08:26:27.342-08:00Lovci hlav (2011)<div class="MsoNormal"><b>Hodejegerne</b></div>Norsko / Dánsko <br />
<div class="MsoNormal"><i>Režie</i>: Morten Tyldum</div><div class="MsoNormal"><i>Hrají</i>: Nikolaj Coster-Waldau, Aksel Hennie, Synnøve Macody Lund<br />
<br />
</div><div class="MsoNormal"></div><div class="MsoNormal"></div><a name='more'></a><br />
<br />
<div class="MsoNormal">Když proti sobě poštvete bývalého vojáka, specializovaného na pronásledování lidí, máte zaděláno na solidní problém. Mohl by Vám o tom povyprávět Roger Brown, 168 centimetrů vysoký „lovec hlav,“ jak se v bussiness hantýrce nazývají hledači talentů. Jedním z oněch talentů je totiž shodou okolností i klasický lovec, Clase Greve. </div><div class="MsoNormal">Roger ke svému bohatství a ke své reputaci, kterými si kompenzuje malou výšku, nepřišel tak úplně legálně. Zatímco jiní businessmani hrají ve volném čase golf, on krade umělecká díla, a to především obrazy značných hodnot. A když se dozví, že Greve vlastní Rubensův Lov na kance, nedokáže odolávat příliš dlouho a s vidinou pohodlné budoucnosti mu obraz odcizí. Zajistí si tím však jen několik krušných dní, kdy se původní majitel bude snažit využít své zkušenosti z armády a bolestivě se mu pomstít.</div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal">To, co začíná jako klasické heist-movie (film, točící se okolo krádeží všeho druhu), se přibližně v půlce mění na tvrdý thriller, někdy až s prvky survival hororu. Lov rozezleného podnikatele-zabijáka je přímočarý, nemilosrdný a mnohdy snad až příliš naturalistický (zabíjení psů, potápění se do obsahu kadibudky), ale zároveň je stylový a díky svižnému hudebnímu doprovodu velmi rychle ubíhající.</div><div class="MsoNormal">Hlavní hrdina je ve své podstatě spíše antihrdinou, morálně zkaženým člověkem, který si očistec, který má zažít, možná i zaslouží. Prokreslenost jeho charakteru, výrazně se měnícího během celého filmu, je i jednou z jeho hlavních předností – nedočkáme se zde klasického a již ohraného rozdělení na Dobrého a Zlého, nýbrž dvou obyčejných lidí se všemi jejich klady i zápory.</div><div class="MsoNormal">Lovci hlav nejsou typickým severským dramatem. Strukturou mají blíže k americkým filmům, především v tom smyslu, že forma lehce převyšuje nevýrazný obsah. Vyhýbají se však téměř všem klasickým klišé, obsahují mnoho doopravdy nečekaných zvratů a změna žánru, která zde již byla zmíněna, by hollywoodskému tvůrci též neprošla. Naopak v norsko-dánské produkci se jedná o svěží vítr, který už byl možná potřeba.</div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><b>85%<o:p></o:p></b></div><div class="MsoNormal"><b><br />
</b></div><div class="MsoNormal"><b><br />
</b></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://www.soundonsight.org/wp-content/uploads/2011/11/Headhunters-Poster.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://www.soundonsight.org/wp-content/uploads/2011/11/Headhunters-Poster.jpg" width="226" /></a></div><div class="MsoNormal"><b><br />
</b></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-9572168066395039632011-12-10T08:22:00.000-08:002011-12-10T09:16:57.226-08:00Povídky z kuchyně (2003)<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;"><b>Salmer fra kjøkkenet</b></div>Norsko / Švédsko<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;"></div><div class="MsoNormal"><o:p></o:p></div><div class="MsoNormal"><i>Režie</i>: Bent Hamer</div><div class="MsoNormal"><i>Hrají:</i> Bjørn Floberg, Leif Andrée, Reine Brynolfsson</div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"></div><a name='more'></a><br />
<br />
<div class="MsoNormal">Neznámý režisér, neznámí herci, neznámý film. Což ostatně platí téměř o všem, co pochází ze severní Evropy. A to je zajisté škoda.</div><div class="MsoNormal">Jak již název snímku napovídá, vše se točí okolo kuchyní, konkrétně kolem jedné specifické. Po skončení 2. světové války se švédští experti dlouho a marně pokoušeli vyvinout kuchyňskou linku, která by vyhovovala nejen hospodyňkám, ale i jejich partnerům a starým mládencům, kteří měli tvořit hlavní složku mezi odběrateli. Proto vyslali do malé norské vesničky, ve které byla hustota nezadaných chasníků vyšší než jinde, osmnáct svých pozorovatelů s úkolem mapovat jejich pohyb po kuchyni a jejich potřeby v ní. Vybaveni byli pouze vysokou židlí pro lepší perspektivu, zápisníkem, a zákazem jakkoliv komunikovat s pozorovaným subjektem.</div><div class="MsoNormal">Jedním z oněch pozorovatelů je i Folke Nilsson, nasazený do domácnosti málomluvného introverta Izáka. Ten se do projektu přihlásil jaksi nedopatřením a když zjistí, že není úniku, přesune své jídelní centrum do ložnice, ignorujíc zničený pohled nebohého návštěvbíka. Ten si je vědom, že následující dny stráví pozorováním ničeho.</div><div class="MsoNormal">Jelikož by ale divák podobné „pozorování ničeho“ nejspíš nezvládl, Folke se nakonec dostane Izákovi pod kůži, respektive dostane Izáka do kuchyně a začne tím pomalé, ale pevné sbližování těchto dvou podivných charakterů.<o:p></o:p></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal">Stejně jako valná většina severské tvorby se i Povídky z kuchyně věnují především sociální problematice s hlubokým důrazem na propracované charaktery. To, co je činí lehce vyjímečnými je fakt, že se neberou úplně vážně a čas od času v nich probleskne náznak humoru, i když humoru nepříliš výrazného, civilního. I přes to jsou ale natočeny natolik umně, že vaření vajíčka je napínavější než automobilová honička v americké detektivce. K tomu výrazně přispěje i absence výraznějšího hudebního motivu a nezvykle statická kamera zabírající několik místností, ve kterých se snímek odehrává, s minimem jakýchkoliv pohybů.</div><div class="MsoNormal">Kámen úrazu Hamerova snímku spočívá v tom, že se v něm takřka nic neděje. Děj plyne pomalu, je místy zdlouhavý a nezajímavý a nepřipravený divák má velmi vysokou pravděpodobnost, že nevydrží vzhůru. Více než o film pro masy se jedná o zajímavou studii často prováděných sociologických výzkumů a zároveň o promyšlený portrét norského venkova a jedinců, kteří na něm žijí. </div><div class="MsoNormal"><b><br />
</b></div><div class="MsoNormal"><b>80%<o:p></o:p></b></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: -webkit-auto;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://img600.imageshack.us/img600/6154/1067959206salmerfrakjok.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://img600.imageshack.us/img600/6154/1067959206salmerfrakjok.jpg" width="229" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-50842039775443335192011-12-10T08:19:00.000-08:002011-12-10T09:17:06.499-08:00Zimnice (1995)<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><div class="MsoNormal"><b>Cold Fever</b><br />
USA / Japonsko / Island / Dánsko</div><div class="MsoNormal" style="text-align: left;"><i>Režie</i>: Fridrik Thór Fridriksson</div><div class="MsoNormal" style="text-align: left;"><i>Hrají:</i> Masatoshi Nagase, Lili Taylor, Fisher Stevens</div><div class="MsoNormal" style="text-align: left;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: left;"></div><a name='more'></a><br />
Útěk do divočiny podle amerických producentů, islandských tvůrců a japonských herců. Neboli netradiční road-movie, která však krom podmanivých exteriérů nemá moc co nabídnout. Ale pěkně popořadě…<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: left;">Mladý japonský úředník Hirata, žijící v Tokiu, si právě naplánoval odpočinkovou dovolenou na Havaji. Osud a dědeček mu však nepřejí a nutí ho namísto toho odcestovat na Island, kde před sedmi lety tragicky zahynuli jeho rodiče, jejichž duše nemají bez tradičního obřadu šanci nalézt odpočinek. A tak náš typický měšťák po chvíli váhání (uznejte, Havaj je Havaj, a je to už sedm let) nasedá do letadla a odlétá do daleké Evropy.</div><div class="MsoNormal" style="text-align: left;">Základní příběhová kostra je tedy více než jednoduchá - hlavní postava se musí dostat z bodu A do bodu B, přičemž během cesty narazí na spoustu zajímavých osob, zvířat, překážek, prostě čehokoliv, co by putování trochu zatraktivnilo. V tomto případě jsou hlavním lákadlem právě lidé, na které mladý, zamlklý Japonec narazí. Od sebestředných německých turistů, přes dvojici „typických“ Američanů až po větší počet pokaždé jinak extravagantních Islanďanů, kteří jsou zde vykresleni jako vlastenečtí dobráci se zálibou v kuřecích očních bulvách.</div><div class="MsoNormal" style="text-align: left;">Ačkoliv je Zimnice klasifikována mimojiné i jako komedie, žádný humor nečekejte. Distributor byl spíše překvapen, že snímek postrádá vážnost typickou pro tamější kinematografii, a tak tam lupnul i tento žánr, nedbaje následků. Pravdou je, že se zde žánr určuje těžko. Smát se nebudete, bát se nebudete, nuceni přemýšlet také moc nebudete. Draci ani mimozemšťané tam také nejsou. Jen jeden člověk, nesplněná povinnost a říše ohně a ledu.</div><div class="MsoNormal" style="text-align: left;">Jako cestopis a zároveň pohled do japonské i islandské kultury však Fridrikssonův výtvor funguje. Stejně jako sice trochu povrchní, ale zajímavá studie střetu naprosto odlišných kultur. Jen škoda, že nejde víc do hloubky a příliš se soustředí na méně zajímavé aspekty příběhu.<o:p></o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: left;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: left;"><b>70%</b></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: -webkit-auto;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div style="text-align: center;"><a href="http://www.moviegoods.com/Assets/product_images/1020/233771.1020.A.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://www.moviegoods.com/Assets/product_images/1020/233771.1020.A.jpg" width="214" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-54862550266299177142011-12-10T07:59:00.000-08:002011-12-10T08:01:44.418-08:00Jak se točí v Asii – Romantika, brutalita a válka v Jižní Koreji<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Jihokorejci nemají snadný život. Kde jejich země není omývána mořem, tam leží hranice se Severní Koreou<b>,</b> a po jejím vzniku v roce 1948 se tři roky zmítali ve válce právě se svými komunistickými sousedy. Není tedy divu, že v jejich kinematografii lze nalézt pouze tři základní archetypy – válečné filmy, romantická dramata a psychologické, na člověka silně působící snímky. Na komedie tam člověk narazí velmi zřídka, a když už, většinou je na pozadí opět válka nebo jiný nepříliš veselý prvek. <br />
<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Vzhledem k poměrně krátké historii samotného státu nemá cenu zaobírat se staršími filmy – ty první, které jsou minimálně u nás alespoň trošku známé, začaly vznikat až na přelomu tisíciletí. Namísto toho tedy v tomto článku naleznete osm takových, z nichž snad každý je vhodný jako první, zkušební film pro toho, kdo s korejskou tvorbou nemá žádné zkušenosti. </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="tab-stops: 297.0pt; text-align: justify;">Tamější snímky totiž rozhodně nejsou pro každého. Člověk, odkojený americkými akčními filmy taženými prostou myšlenkou zjisti-najdi-zabij, popřípadě romantickými komediemi stejného původu (kde většinou platí poznej-získej-provdej), a nepřístupný čemukoliv jinému, obvykle korejskou tvorbu nevyhledává vůbec, a když už se k ní nějakým omylem dostane, vypne televizi po pár minutách. </div><div class="MsoNormal" style="tab-stops: 297.0pt; text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="tab-stops: 332.25pt; text-align: justify;">Dostane se mu totiž mnohem komplikovanější, mnohdy vyloženě nejasné podívané, u které musí oprášit a zapojit svou fantazii a svůj úsudek a zapomenout na to, že mu vše bude jednoznačně vysvětleno. Pokud bychom pátrali v evropsko-americké produkci po něčem podobném, pátrali bychom dlouho. Nejblíže by se nejspíš pohyboval <i>Antikrist</i> Larse von Triera, <i>Donnie Darko</i> Richarda Kellyho nebo nejnovější z nich, <i>Počátek</i> Christophera Nolana. Ten však pouze částečně, oproti prvním dvěma je totiž viditelně uzpůsoben širšímu publiku se slabší touhou po „uměleckém“ zážitku. Ačkoliv, pro širší publikum je určena i <i>Fontána</i> Darrena Aronofskyho, která navzdory tomu onen umělecký zážitek umožní. </div><div class="MsoNormal" style="tab-stops: 332.25pt; text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="tab-stops: 332.25pt; text-align: justify;">Jako nejvhodnější, nejnormálnější snímek z naší osmičky lze označit <b><span class="Apple-style-span" style="color: white;">Kimssi Pyoryugi</span></b>, který je shodou okolností také jeden z nejnovějších. Již nastínění příběhu naznačuje, že u něj příliš lyrických motivů a nerozluštitelných zápletek nenajdeme – hlavní protagonista, pan Kim, se své osobní a pracovní problémy rozhodne řešit skokem do řeky Han v Soulu. „Naneštěstí“ ale přežije a ztroskotá na malém ostrůvku nedaleko místa, odkud skočil. Že je nemožné zůstat uvězněn na ostrově uprostřed velkoměsta? Řekněte to do očí Kimovi, a budete litovat. </div><div class="MsoNormal" style="tab-stops: 332.25pt; text-align: justify;">Přibližně polovina filmu se tedy soustředí na tuto moderní verzi Robinsona, ta druhá monitoruje neméně zajímavou existenci – dívku Kim, která se dobrovolně izolovala od světa ve svém bytě a krom občasného cvičení tráví veškerý svůj čas pozorováním okolí a hraním počítačových her. A nebyl by to správný film, kdyby jednoho dne při svém pozorování nezahlédla našeho trosečníka a nedala se s ním do řeči, i když lehce podivným způsobem. </div><div class="MsoNormal" style="tab-stops: 332.25pt; text-align: justify;">Snímek těží především ze skvělého výkonu obou hlavních představitelů, lehce načrtnuté romantické linie mezi nimi a z celkové absurdnosti celé situace. Oba jsou divní, oba v normálním světě nepotkáte, ale oba si oblíbíte a ke konci filmu jim přejete jen to nejlepší. Zařazení do zmíněných tří archetypů je v tomto případě obtížné – nejvíce by odpovídalo romantické drama, avšak okořeněné specifickým humorem, úplně odlišným, než na jaký jsme zvyklí. Na rozdíl od mnoha dalších korejských filmů nás tento tedy nedostane do deprese, naopak po něm zůstane příjemný pocit a vědomí, že jsme zase viděli něco nového, jedinečného. <br />
<br />
</div><div class="MsoNormal" style="tab-stops: 332.25pt; text-align: justify;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2zafjEHu18yVsexSfX22I92G9g1OxCLj_FEWwe3JvMwpE-WIhCdYpOMIFmh0Gog4GFBeIWQgzFevhh8A-NLXfE3SCHP9CAs0joiUXe6MlIZAw5SUhpXE6ni2jdyMtGwVsJCMlYzQJu0I/s1600/1650.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2zafjEHu18yVsexSfX22I92G9g1OxCLj_FEWwe3JvMwpE-WIhCdYpOMIFmh0Gog4GFBeIWQgzFevhh8A-NLXfE3SCHP9CAs0joiUXe6MlIZAw5SUhpXE6ni2jdyMtGwVsJCMlYzQJu0I/s320/1650.jpg" width="228" /></a></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><o:p><br />
</o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Kimssi Pyoryugi (Castaway on the Moon, 2009) - <b>85%<o:p></o:p></b></div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Režie: Hae-jun Lee</div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Hrají: Jae-yeong Jeong, Ryeo-won Neony</div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Abychom neskákali od žánru k žánru, zůstaneme zatím u méně náročných snímků – konkrétně u <b><span class="Apple-style-span" style="color: white;">Yeopgijeogin geunyeo</span></b>. Ten je rozdělen na tři části, z nichž se všechny točí okolo mladého, introvertního chlapce a stejně tak mladé, avšak velmi živelné (až drzé, jak napovídá anglický název My Sassy Girl) dívky. Setkají se náhodou, už od pohledu se k sobě vůbec nehodí, ale přesto mezi nimi přeskočí jiskra a dají se dohromady, což především chlapci naprosto změní způsob, jakým dříve proplouval životem. Ony tři části snímku se tedy neliší ústřední dějovou linií, ale spíše způsobem jejího popsání – první část je především komediálně laděná, s typickým korejským humorem, druhá je jistým způsobem citlivější, více romantická podívaná, a závěrečný epilog přinese vyvrcholení, které celý film pozdvihne o úroveň výš.</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Stejně jako v předchozím případě, i zde jsou velmi důležité výkony ústřední herecké dvojice, které jsou silně nadprůměrné, ačkoliv v porovnání s Kimssi Pyoryugi jim chybí jakési charisma, díky kterému by fungovali i samostatně. Neboli – jsou-li na plátně spolu, chemie funguje a vše je bez problémů, jsou-li odděleni, je to o něco slabší.</div><div class="MsoNormal" style="tab-stops: 183.0pt; text-align: justify;">Pro film je typické to, že z člověka vyždíme snad každou emoci, kterou v sobě onen jedinec skrývá, a to tak nenápadně a zároveň silně, až to může být lehce nepříjemné (v tom smyslu, že „obyčejný film“ něco takového vůbec dokáže). Určen je především pro ty, kteří mají rádi chytré romantické filmy, a nejsou to naprostí cynici – ti by mohli filmu vyčítat jeho občasnou naivitu. Najděte ale v tomto žánru snímek, který jí netrpí. <br />
<br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbMAZEUdPBePKcpkwsRync2rBi3EQqIkbP3uPZ4VZ2WRlOI2lppzSW-xobMIw9L8nH6BN8xk0s4aZIu44Zb5kVSPz4V-PYVz699dpvbyyO2JTvCMuVWNKjwS1PEKrHAhH-fzuAotXQEGE/s1600/mysassygirl_poster1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbMAZEUdPBePKcpkwsRync2rBi3EQqIkbP3uPZ4VZ2WRlOI2lppzSW-xobMIw9L8nH6BN8xk0s4aZIu44Zb5kVSPz4V-PYVz699dpvbyyO2JTvCMuVWNKjwS1PEKrHAhH-fzuAotXQEGE/s320/mysassygirl_poster1.jpg" width="222" /></a></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p><br />
</o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p><br />
</o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Yeopgijeogin geunyeo (My Sassy Girl, 2001) – <b>80%</b><o:p></o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Režie: Jae-young klak</div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Hrají: Ji-hyeon Jeon, Tae-hyeon Cha, In-mun Kim</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="tab-stops: 288.0pt; text-align: justify;">Zasmáli jsme se dostatečně, takže pomalu přitvrdíme. A to ve válečném dramatu <b><span class="Apple-style-span" style="color: white;">Keurosing</span></b>, ve kterém se vůbec neválčí a které je natočeno podle skutečné události. Téměř rok zpovídal štáb uprchlíky ze Severní Koreje, aby poté příběh jednoho z nich zvěčnil na filmové plátno. Natáčelo na utajených místech v Jižní Koreji, Číně a Mongolsku a kvůli strachu ze Severokorejců měli herci zakázáno o filmu mluvit, dokud nebude kompletně dokončen. A jakmile ten moment nastal, vyčkali ještě čtyři další roky (během kterých vystřihli scény, které byly údajně natolik šokující, že by jim je v jejich domovině nevěřili), než snímek vypustili do kin.</div><div class="MsoNormal" style="tab-stops: 288.0pt; text-align: justify;">Jong-suk žije v Severní Koreji. Za nelidských podmínek a minimální plat pracuje v uhelných dolech. Jeho žena a syn hladoví, kvůli čemuž se musí dopustit něčeho, za co by ho každé evropské dítě do konce života nenávidělo. Jeho synovi ona naštvanost vydrží jen den a půl. Zlom v jejich životě nastane, když Jong-sukova žena těžce onemocní a bez pomoci nedostatkových léků je pravděpodobné, že zemře. V ten moment si uvědomí, že nikdo jiný jim nepomůže a on si musí poradit sám. A jak jinak to v oplocené zemi, která nedovoluje cestovat mimo ni, udělat, než tajně uprchnout do sousední Číny. Ženu a syna ale musí nechat doma a doufat, že se s léky vrátí včas. <o:p></o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Keurosing se spoléhá především na silný příběh, takže ostatní prvky filmu nejsou na žádné špičkové úrovni. Ono proč taky, když onen příběh strká do kapsy všechny Shawshanky a podobné, kvalitněji natočené snímky. Realistické vyobrazení komunistického režimu na korejském poloostrově, životní tragédie jedné obyčejné rodiny, nezvyklý závěr a vědomí, že se to skutečně stalo (děje i teď, a dít bude), to je to, proč Keurosing stojí za vidění.<o:p></o:p><br />
<br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieRnk65OJhZ0AvXVT851JWKbDNQafArcdtitJ2W-0F5LhFhgKFAapk9wH3SA88-cb9LdACkobhr_66XxabIo30qhVtQb1QNWqfAQyGZEaPZHRIBRVnyQBzE9u0Nj1BHdmy1wK-nHPf5ms/s1600/crossing_2008.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieRnk65OJhZ0AvXVT851JWKbDNQafArcdtitJ2W-0F5LhFhgKFAapk9wH3SA88-cb9LdACkobhr_66XxabIo30qhVtQb1QNWqfAQyGZEaPZHRIBRVnyQBzE9u0Nj1BHdmy1wK-nHPf5ms/s320/crossing_2008.jpg" width="227" /></a></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p><br />
</o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p><br />
</o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Keurosing (Crossing, 2008) – <b>85%</b></div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Režie: Tae-gyun Kim</div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Hrají: Ju-hyeok Kim, In-pyo Cha</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">A u válečného žánru ještě chvíli zůstaneme. <b><span class="Apple-style-span" style="color: white;">Welkeom tu Dongmakgol</span> </b>více splňuje to, co od snímku z války očekáváme - jsou tam vojáci, a střílí se. Opět ale jde spíše o mix různých žánrů, ve kterém najdeme komediální prvky, romantickou dějovou linku, ono slibované válečné drama a jako v prvním ze zmíněných filmů v něm figurují i sofistikovanější části, které nemají velkou důležitost, ale jsou natočeny natolik poeticky a kouzelně, že nám to vůbec nebude vadit. </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Příběh se odehrává v malé, od světa odříznuté vesničce Dongmakgol na hranicích Severní a Jižní Koreje. Hrstka tamějších obyvatel nemá tušení o okolo zuřící válce a jediné, co jim dělá starosti, je špatná úroda. Proto pro ně není problém ujmout se amerického pilota, jehož letoun se nedaleko vesnice zřítil, a zároveň poskytnout útočiště třem severokorejským a dvěma jihokorejským vojákům. Ve vesnici tedy nastává dilema, jestli se znepřátelené strany mají rovnou postřílet, nebo raději zkusit se ve vesničce společně zabydlet a na válku zapomenout. Nedlouho po svém rozhodnutí se ale dozvídají, že Dongmakgol má být vybombardován…</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Zatímco u mnoha jiných snímků je komíhání mezi žánry spíše nedostatkem, tvůrci WtD z toho udělali přednost. Funguje vše, co fungovat má – romantika, humor, akce, i rozvíjející se vztahy mezi hlavními postavami. Jejich různorodost a pestrost jejich charakterů je jak zásluhou perfektního scénáře, tak velmi povedeného castingu. A ani argument některých jedinců, že všichni Korejci vypadají stejně, a ve filmu se tedy nelze vyznat, zde nezabere – uniformy stejné nenosí.<br />
<br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYLomGce_nIfAiHnzm1gph2f_zD5d8wvNE3PFmFRA6mao4CT75On-sK20JDh3dof6KE6gT4wl1rzeYBL3eFoZMDJeBz2uX22EkqJajPHoAMErVKZW1QVY9d-37mXXQ1Y9VzkKbZpTz6gU/s1600/Welcome_to_Dongmakgol_poster.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYLomGce_nIfAiHnzm1gph2f_zD5d8wvNE3PFmFRA6mao4CT75On-sK20JDh3dof6KE6gT4wl1rzeYBL3eFoZMDJeBz2uX22EkqJajPHoAMErVKZW1QVY9d-37mXXQ1Y9VzkKbZpTz6gU/s320/Welcome_to_Dongmakgol_poster.jpg" width="223" /></a></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p><br />
</o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p><br />
</o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Welkeom tu Dongmakgol (Welcome to Dongmakgol, 2005) – <b>90%</b></div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Režie: Kwang-hyeon Park</div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Hrají: Ha - gyun Sin, Jae-yeong Jeong, Hye-jeong Kang, Jae-kyeong Seo, Steve Taschler</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Jedna z nejčastějších věcí, která je korejským snímkům vytýkána, je přehnaná míra citového vydírání. Film, u kterého to platí snad nejvíce, je <b><span class="Apple-style-span" style="color: white;">Nae meori sogui jiugae</span></b>, který se ale i přes tento fakt objevuje na předních příčkách všemožných databází, co se jihokorejské tvorby týče. Nemá smysl příliš zde rozepisovat děj, protože pokud prozradí příliš, zážitek může být mnohem slabší. Proto jen stručně – on je dělník, ona dcera jeho šéfa, zamilují se, ale osud jim nepřeje a hází jim pod nohy nejprve drobné klacky, a poté i pořádnou větev v podobě… Ne, za vyzrazení tohoto bych zasloužil onou větví po hlavě. <o:p></o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Největší síla „filmu s nezapamatovatelným názvem“ je právě v tom, jak dokáže z takto fádního příběhu vykřesat vše, co je na něm krásné, všechny emoce které vyvolává zmnohonásobit a pocit, který zanechává, zpříjemnit i přes smutnost toho všeho. Navzdory tomu, že valná většina populace při jeho sledování nezadrží slzy, totiž na konci vyvolá jakousi radost, radost ze života a z toho, že někdo je na tom i mnohem hůř než Vy. Je to možná sobecké, ale je to tak.</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Zajímavý je také kontrast první poloviny, relativně veselé a ryze romantické, a té druhé, tragické. Někdo to možná během té první vzdá, znaven stereotypem a neoriginalitou, ale kdo vydrží tak zjistí, že druhá půlka by bez první nefungovala, že nebýt načrtnutí charakterů postav a vztahů mezi nimi, vyznělo by vše do prázdna a snímek by klesl do hladin průměru.</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Takto tam ale nemá co dělat, a jeho vysoká hodnocení jsou plně zasloužená. <br />
<br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZDglGRBdd9nj8uboxCcENyG97jAQ_PR7BT_eWowfNyfbft-1Ur9HZCU95Vpyw1o-iOAiNJCsg35f5jp6dZ8rbxkb1U9rfOY-JKoNAgTxyG9y51BROU2I0dSkEzPZ2p8WZwnaGVAtRieY/s1600/Nae-meori-sogui-jiugae.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZDglGRBdd9nj8uboxCcENyG97jAQ_PR7BT_eWowfNyfbft-1Ur9HZCU95Vpyw1o-iOAiNJCsg35f5jp6dZ8rbxkb1U9rfOY-JKoNAgTxyG9y51BROU2I0dSkEzPZ2p8WZwnaGVAtRieY/s320/Nae-meori-sogui-jiugae.jpg" width="222" /></a></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p><br />
</o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p><br />
</o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Nae meori sogui jiugae (A Moment to Remember, 2004) – <b>95%<o:p></o:p></b></div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Režie: John H. Lee</div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Hrají: Woo-sung Jung, Ye-jin Son, Jong-hak Baek, Sun-jin Lee<o:p></o:p></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Předchozí snímek je silná emoční pumpa, to rozhodně. Ale pocity v nás vzbuzuje velmi okatě a prvoplánovaně – víme, kdy se nablble usmívat, víme, kdy být smutní (ačkoliv jeden z jeho dalších kladů je to, že při druhém shlédnutí už to vůbec neplatí, to jsme smutní po celou dobu). <b><span class="Apple-style-span" style="color: white;">Bin jip</span> </b>je z trochu jiného soudku. Emocí vyvolává snad ještě více, ale aby jste jich dosáhli, musíte se do filmu naplno vžít, pochopit jeho poeticky podanou myšlenku a nenechat se ukolébat pomalým tempem vyprávění.</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Mladík Tae-suk nemá práci ani domov. Jeho jediným majetkem je silná motorka, na které objíždí dočasně opuštěné byty ve kterých vždy stráví nějaký čas, nají se tam, a na oplátku vypere prádlo a opraví rozbité věci zdejších obyvatel. Při jedné z takových zastávek, v luxusní vile bohatého podnikatele, se setká s jeho týranou ženou… A jak jinak, zamiluje se do ní, a ona do něho. <o:p></o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Opět poměrně banální zápletku pozvedává neuvěřitelně citlivá režie a kamera, která dává všem scénám ideální délku, zatímco neobvyklé úhly pohledu dotváří celkovou magičnost, a vzniká díky nim pocit, že sledujeme něco vskutku vyjímečného. Stejně tak to, že hlavní hrdina za dobu celého filmu nepronese ani slovo (a jeho partnerka jen pár), není zrovna obvyklé. Dává to zvláštní prostor jejich herectví, které se musí více opírat o mimiku, a oni to zvládají natolik dobře, že slova ani nepotřebují. My víme, co chtějí, a co cítí.</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Bin jip, jehož anglický název je odvozen od označení golfové hole, která v něm má určitý význam, byl v době svého vzniku malým filmem s nízkým rozpočtem a pouhými dvěma týdny natáčení, navíc v prostorách domu rodičů herce hlavní role, za který se nemuselo platit. Sám režisér pak z úsporných důvodů zaskakoval za Hyun-kyoon Leeho (Tae-suk), který neuměl jezdit na motorce ani hrát golf, což jeho role vyžadovala.</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">I přes všechny podobné překážky ale vnikl film, který určitou skupinu diváků pohladí po duši, dá jim náměty na přemýšlení a uzemní je svou citlivostí, určitou skupinu nechá chladnými, a zbytek unudí k smrti. Velikost těchto tří skupin je podle všeho přibližně stejná, ale pokud (také) patříte do té první, máte velké štěstí, že tento snímek vznikl.<o:p></o:p><br />
<br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0hGiQY-n4FCWN33pUnX76PcTkid-VAw01c2omqdGRVDMxu-uAvJCToW-mEa1H8AhgnsmeOJSqUSYLN6-WY1_peGyxf4NojmjBVEI1i7veSwFKQROB1U4JPeCQho0nTPDC-VAARLr4uyw/s1600/ShowImage.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0hGiQY-n4FCWN33pUnX76PcTkid-VAw01c2omqdGRVDMxu-uAvJCToW-mEa1H8AhgnsmeOJSqUSYLN6-WY1_peGyxf4NojmjBVEI1i7veSwFKQROB1U4JPeCQho0nTPDC-VAARLr4uyw/s320/ShowImage.jpg" width="233" /></a></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Bin jip (3-iron, 2004) – <b>100%<o:p></o:p></b></div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Režie: Ki-duk Kim</div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Hrají: Seung-yeon Lee, Hyun-kyoon Lee<o:p></o:p></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Přes jeden z těch náročnějších, ale stále relativně nevinných snímků jsme se dostali k tomu, co stráví nejmenší procento diváků – k Trilogii pomsty režiséra Chan-wook Parka. Do té se řadí tři snímky, na sebe nijak nenavazující, ale protkané stejným motivem – pomstou, a to ve všech možných podobách, a o jejích dopadech na ty, kteří ji vykonávají, a na jejich okolí. </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Chronologicky první částí je vítězný snímek z filmového festivalu ve Philadelphii z roku 2003, <b><span class="Apple-style-span" style="color: white;">Boksuneun naui geot</span></b>. Příběh hluchoněmého chlapce, jemuž umírá sestra a který pro ni nutně potřebuje sehnat ledvinu zrovna v době, kdy přišel o práci, a kdy ledviny v nemocnici došly, je natočen naprosto naturalisticky - bez jakýchkoliv příkras a bez vyhýbání se „mládeži nepřístupným“ scénám. Už příběh sám o sobě se poměrně vymyká obvyklým konvencím, když se poté, co zoufalý hlavní hrdina unese malou holčičku spustí kolotoč událostí, které budou pro většinu asi lehce šokující. <o:p></o:p></div><div class="MsoNormal">Pro tento nekompromisní úvod do jedné z nejosobitějších korejských sérií je typická náznakovost, kdy tvůrci málokdy dají najevo, co kterou scénou vlastně chtěli říct. Divák musí zapojit svou představivost, spoustu věcí si domýšlet, a to mnohdy za cenu vlastní interpretace děje. To ale v žádné případě není záporem, naopak – náročnější divák jistě ocení fakt, že musí aktivně zapojit mozek, a ne se jen kochat pohyblivými obrázky. A stejně tak ho potěší nezvyklé množství úžasných režijních vychytávek a vizuálních nápadů, které do celkové atmosféry „můžeš volat o pomoc, ale nikdo tě neuslyší“ vyloženě sedí a pomáhají vytvořit sice zmatený, ale vyjímečný a jistým způsobem krásný zážitek. Útlocitnějším divákům je ale vstup striktně zakázán. <br />
<br />
</div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7k3FiJ2gh-3Lh0ypaom3afiwPaCsNT2ZmcNhPlUZi_A_bd_LCjEQ3f4sgUL5QFMRBlpjci4b7PEjFwr8We73WYuSCJHLFENJgpPgiVnDPxvFfxzuWj10RfynnkzSNTAjQ4jhNnkjHsno/s1600/sympathy_mr_vengeance_poster_korean.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7k3FiJ2gh-3Lh0ypaom3afiwPaCsNT2ZmcNhPlUZi_A_bd_LCjEQ3f4sgUL5QFMRBlpjci4b7PEjFwr8We73WYuSCJHLFENJgpPgiVnDPxvFfxzuWj10RfynnkzSNTAjQ4jhNnkjHsno/s320/sympathy_mr_vengeance_poster_korean.jpg" width="224" /></a></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Boksuneun naui geot (Sympathy for Mr. Vengeance, 2002) – <b>80%</b><o:p></o:p></div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Režie: Chan-wook Park</div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Hrají: Kang - ho Song, Ha - gyun Sin, Du-na Bae, Ji-Eun Lim<o:p></o:p></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">„Směj se, a svět se bude smát s tebou. Plač, a budeš plakat sám.“ To je heslo, které nejlépe vystihuje snímek <b><span class="Apple-style-span" style="color: white;">Oldeuboi</span></b>, druhý v pořadí Parkovi trilogie. Ten je oproti svým kolegům známý po celém světě, a to i díky tomu, že se momentálně plánuje americký remake. Předělávky korejských filmů většinou končí komerčním neúspěchem (zámořské diváky prostě Asie neláká), a navíc rozčílí ty, kteří je naopak mají v oblibě – jejich vznik je tedy vždy obestřen otázkou, čí to byl sakra nápad. Stejně je tomu i tady a valná většina diskutujících na všemožných fórech stále doufá, že tento kousek nikdy nevznikne.</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Nikoho už nejspíš nepřekvapí, že i u Oldboye jde především o pomstu. Dae-su, průměrný muž ve středních letech, je jednoho poklidného večera unesen přímo před svým bytem a ocitá se v uzamčeném pokoji, ve kterém ho jeho věznitel bez očividného důvodu drží neuvěřitelných 15 let. Díky televizi, umístěné v onom pokoji, se navíc dozví, že krátce po jeho únosu byla brutálně zavražděna jeho žena a hlavním podezřelým je on sám. Po patnácti letech duševního utrpení se Dae-su nečekaně probouzí na svobodě, a samozřejmě je naplněn touhou najít svého věznitele a tak nějak si s ním „popovídat.“ Ten s ním už ale má jiné plány a postupně mu odhaluje činy, které Dae-su v minulosti vykonal, a které samy o sobě vyžadují pomstu.</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Quentin Tarantino o snímku prohlásil, že je tarantinovštější než cokoliv, co kdy natočil on sám. V jistém smyslu má pravdu – vše, co je typické pro jeho filmy (brutální násilí, lehký černý humor, přímočaré jednání hlavních postav) je zde mnohem intenzivnější, neomezované citlivým očkem (a žaludkem) jeho typického diváka. Některé scény, především celá závěrečná půlhodina, jsou opravdu velmi náročné na divákovu psychiku, proto je třeba být na to tak trochu připraven. Pokud o sobě soudíte, že něco vydržíte, budete na Old Boye vzpomínat mnohem déle, než na jakýkoliv jiný film. <br />
<br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9M0OrEN_dTn-yUt7PSgAtw6voQNtpk-V3uZ-kBFggkBeuKBNXWDJTg4_Mll7E77GYuXVmoK-DsSgqsaIHZo1-pli_KTiNRoDPoI7DkhD2r_hmoWYZWeaiptR7mO8N-XQZ1iZRGPyKzNM/s1600/OldBoy_9.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9M0OrEN_dTn-yUt7PSgAtw6voQNtpk-V3uZ-kBFggkBeuKBNXWDJTg4_Mll7E77GYuXVmoK-DsSgqsaIHZo1-pli_KTiNRoDPoI7DkhD2r_hmoWYZWeaiptR7mO8N-XQZ1iZRGPyKzNM/s320/OldBoy_9.jpg" width="224" /></a></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Oldeuboi (Old Boy, 2003) – <b>95%<o:p></o:p></b></div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Režie: Chan-wook Park</div><div class="MsoNormal" style="text-align: center;">Hrají: Min-sik Choi, Ji-tae Yoo, Hye-jeong Kang, Dal-su O</div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal">To by bylo ke konkrétním filmům vše – třetí část trilogie, <b><span class="Apple-style-span" style="color: white;">Chinjeolhan Geum-ja ssi</span> </b>(Sympathy for Lady Vengeance) se až příliš podobá svým dvěma předchůdcům, než aby stálo za to se o ní rozepisovat. Teď je nutno ještě jednou upozornit, že i v případě, že Vás článek náhodou zaujal, je tu stále velmi vysoká pravděpodobnost, že korejské kinematografii samotné se to nepodaří. V amerických a evropských kruzích má přibližně stejně velkou základnu fanoušků jako odpůrců, a obě tyto skupiny hravě strká do kapsy ta část, kterým je naprosto ukradená. Je to jistě škoda, protože tamější snímky i přes mnohonásobně slabší rozpočty dokáží těm z „továrny na sny“ velmi obstojně konkurovat. <o:p></o:p></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-89301680009890778662011-06-21T12:59:00.001-07:002011-12-10T08:45:39.802-08:00Voda pro slony (2011)<b>Water for Elephants</b><br />
USA<br />
<i>Režie:</i> Francis Lawrence<br />
<i>Hrají:</i> Reese Witherspoon, Robert Pattinson, Christoph Waltz<br />
<div><br />
<a name='more'></a><br />
Drama z cirkusového prostředí je po „Remember me“ druhým pokusem Roberta Pattinsona dokázat, že není pouze nagelovaným upírem z Twilight ságy, za což ho polovina světa zbožňuje a ta druhá nenávidí, ale že je i kvalitním hercem, schopným zvládnout i nějakou tu komplexnější roli. Aby to neměl tak lehké, sekundují mu zde již prověření herci v čele s opět geniálním Waltzem, který sice příliš nezměnil svůj výraz z Hanebných Panchartů, což ale není vůbec na škodu, vzhledem k tomu že i jeho role jsou si vcelku podobné.<br />
<div><br />
A půlko světa, div se – Pattinson to zvládl více než dobře, a nám se tedy dostává do rukou velmi kvalitní snímek s úžasnou výpravou a celkovým optickým dojmem, podbarveným skvěle zvolenou hudbou. Prostředí cirkusu je svým způsobem vždy atraktivní, takže když do něj vložíte na první pohled prostý motiv zakázané lásky a retrospektivní pohled na ni, bude nespokojen pouze ten, kdo v každém filmu za každou cenu hledá nové, revoluční myšlenky a nápady. Kdo pouze hledá dobrou zábavu a nemusí se nutně řezat smíchy, bude s Water for Elephants spokojen.</div><div><br />
<b>90%</b></div><div><b><br />
</b></div><div><b><br />
</b></div></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-53407495086979849072011-06-21T12:58:00.001-07:002011-12-11T05:11:36.551-08:00Pokoj v duši (2009)<b>Pokoj v duši</b><br />
<div>Slovensko<br />
<i>Režie:</i> Vladimír Balko<br />
<i>Hrají: </i>Attila Mokos, Roman Luknár, Helena Krajčiová, Robert Wieckiewicz, Jan Vondráček<br />
<div><br />
<a name='more'></a><br />
Pobyt ve vězení není nic lehkého, to je jasná věc. Po pěti letech strávených za mřížemi je návrat do společnosti poměrně obtížným, leč ne nesplnitelným úkolem. Podpoří vás kamarádi, rodina, známí. Pokud máte štěstí. <br />
Do takovéto situace se dostává i Tóno, který si právě odseděl svůj trest za krádeže a vyzvednout ho do vězení přijíždí dva kamarádi z dětství, kněz Marek a podnikatel Peter. Oba se ho snaží podpořit, avšak nedaří se jim Tóna vyprostit z depresí a beznaděje. Své ženě nevěří, že mu byla celých pět let věrná, svého (náhodou pětiletého) syna téměř nezná. A nedaří se mu sehnat práci, jelikož i po propuštění má problémy s policií a svým celkovým přístupem situaci příliš nepomáhá. <br />
<br />
Pokoj v duši je ryze civilní drama o osobní krizi obyčejného člověka, podané rutinním přístupem bez výraznějších vychytávek, zato s upřímným scénářem, charakterním hlavním hrdinou a působivým hudebním doprovodem. Místy zdlouhavé dialogové scény čas od času proloží scéna silněji působící na lidské emoce, které však po většinu filmu zůstanou nedotčeny. Výjimku tvoří působivý závěr, ve kterém se divák právě začíná smiřovat s kýčovitě šťastným koncem, když se mu scénárista hodně, hodně ošklivě vysměje do obličeje. <br />
<br />
Pokud se nudíte, a hledáte film který vás pobaví a zaujme, Pokoj v duši si rozhodně nevybírejte. Avšak chcete-li se dozvědět něco o Slovácích a o Slovensku samotném, nebo se jen ujistit, že někdo je na tom ještě mnohem hůře než vy, víte co dělat.</div><div><br />
</div><div><b>49%</b></div><div><b><br />
</b></div><div><b><br />
</b></div></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-47178541318500955902011-06-21T12:57:00.001-07:002011-12-10T08:47:32.545-08:00Princ a pruďas (2011)<b>Your Highness</b><br />
USA<br />
<i>Režie:</i> David Gordon Green<br />
<div><i>Hrají:</i> James Franco, Danny R. McBride, Natalie Portman, Zooey Deschanel</div><div><br />
</div><div><a name='more'></a><br />
Už z traileru bylo jasné, že půjde o přisprostlou fantasy komedii plnou narážek a urážek. Oproti tomu příjemným překvapením bylo, že funguje i samotný příběh, který sice funguje na klasickém principu hrdinské výpravy za záchranou princezny (pouze s tím rozdílem, že ji neohrožuje zlý drak, ale sexuálně náruživý černokněžník), ale vyhýbá se takzvaným „wtf momentům“ a všeobecně nepřirozeným situacím. Fakt, že většina dialogů byla při natáčení improvizována, filmu nijak neubližuje – herci a všichni zbylí tvůrci jsou očividně veselé kopy, které se neostýchaly ani toho do již zmíněného traileru umístit pouze relativně nevinné scény, díky čemuž je možné, že rodič, který na Your Highness vezme svou ratolest, jí bude muset vysvětlovat, že to, co má hrdina zavěšeno okolo krku, rozhodně není penis minotaura, ale jakási podivná mrkev.<br />
<div><br />
Důležitým a směrodatným údajem je to, že mezi režisérovo doposud nejznámější snímky patří „Travička zelená“ – očekávat tedy lze podobně „buranský“ humor pro dospělé, popřípadě již zkažené mladistvé. Inteligentní to není ani za mák, nicméně pobavit se lze už jen díky slušné výpravě, vkusně vybrané hudbě a díky hercům, kteří si natáčení očividně užili.</div><div><br />
<b>80%</b></div><div><b><br />
</b></div><div><b><br />
</b></div></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-9529065981564946202011-06-21T12:55:00.001-07:002011-12-10T08:48:49.100-08:00Všemocný (2011)<b>Limitless</b><br />
USA<br />
<i>Režie:</i> Neil Burger<br />
<i>Hrají:</i> Bradley Cooper, Robert De Niro, Anna Friel, Abbie Cornish<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Téměř one-man-show Bradleyho Coopera, známého z populárních snímků jako je Pařba ve Vegas nebo A-Team, je založena na mýtusu, dle kterého člověk využívá pouze 20 procent mozku. Hlavnímu hrdinovi se do rukou dostane pilulka, díky které je schopen využívat jeho plnou kapacitu, a to do té doby, než je zapotřebí pilulky další. Jako spisovatel to náležitě ocení – novou knihu napíše za čtyři dny, bleskurychle se učí jazyky a díky matematickým schopnostem vydělává miliony dolarů na burze. Ale všechno dobré jednou končí, o pilulku začne mít zájem mafie a zároveň začnou její zásoby pomalu, ale jistě docházet.<br />
<div><br />
Limitless sází na atraktivní hlavní myšlenku, svižný děj podbarvený téměř dokonalou prací s kamerou a kvalitní herecké obsazení zaručené Robertem De Nirem v jedné z nejvýraznějších vedlejších rolí. Každý z těchto aspektů svou úlohu plní, nohy jim však podráží scénář, který vypadá, jako by jeho tvůrcům v půlce ony pilulky došly.</div><div><br />
<b>70%</b></div><div><br />
</div><div><br />
</div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2977361172966915667.post-86550360461420481762011-06-21T12:52:00.001-07:002011-12-10T08:49:57.536-08:00Thor (2011)<b>Thor</b><br />
USA<br />
<i>Režie:</i> Kenneth Branagh<br />
<i>Hrají:</i> Chris Hemsworth, Tom Hiddleston, Anthony Hopkins, Natalie Portman<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Jeden z mnoha letošních snímků s komikovou tématikou neměl žádné výraznější ambice, jako například The Avengers, ve kterých spojí své síly nejmocnější hrdinové studia Marvel (krom Thora samotného například Hulk, Kapitán Amerika nebo Iron Man), ani nenavazoval na již rozjetou sérii jako třeba nedávno uvedení X-Men: První třída. Jeho cílem tedy bylo vydělat nějaké ty peníze a vytvořit díl skládanky, kterou již zmínění Avengers spojí.<br />
<div><br />
Dá se říct, že svůj cíl vcelku splnil – rozpočet se mu vrátil téměř dvojnásobně a shakespearovský režisér Kenneth Branagh zaručil, že film nebude propadákem ani z kvalitativního hlediska. Přece jen dostal k dispozici oscarové herce (Hopkins, Portman) a tolik peněz, že triky až na pár vyjímek vypadají opravdu úchvatně. Nicméně scénář nepřináší naprosto nic nového, hlavní záporná postava, ač skvěle zahraná, má zoufale málo prostoru a celkově se snímek zdá velmi osekaný - Branagh, zvyklý točit čtyřhodinové Hamlety, byl nucen stěsnat děj do hodin dvou, a je to poměrně znát.</div><div><br />
Pro fanoušky sci-fi, fantasy a komiksu je tedy Thor ideálním filmem, pro ty ostatní pouhou oddechovou zábavou na jedno použití.</div><div><br />
<b>70%</b></div>DaUrhttp://www.blogger.com/profile/08757876226848198990noreply@blogger.com0